2018.11.2
Čech podnikající v rámci Evropské unie a vyslaná OSVČ
Ing. Antonín Daněk
Vstupem České republiky do Evropské unie k datu 1. 5. 2004 se výrazně zlepšily podmínky našich občanů pro volný pohyb v rámci unie, jakož i států Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko) a Švýcarska Pro všechny tyto státy, na které se vztahuje režim dále uvedených koordinačních nařízení EU, budu používat pojem "členský stát". Našim občanům se tak s nezbytným minimem administrativních překážek otevřel prostor pro získání zkušeností včetně možnosti pracovního uplatnění v těchto státech.
Pokud se občan České republiky rozhodne vycestovat do některého z členských států, jsou průvodním jevem této migrace i určité povinnosti v oblasti sociálního zabezpečení. Obdobně při návratu do České republiky je rovněž nutno splnit určité povinnosti ve vztahu k českým institucím sociálního zabezpečení.
Sociální zabezpečení migrujících osob upravují na evropské úrovni dva základní právní předpisy:
1) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a
2) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení č. 883/2004 (pro oba právní předpisy budu dále používat pojem "Nařízení").
S účinností od 1. 4. 2012 se tato Nařízení vztahují na občany a instituce ze Švýcarska a od 1. 6. 2012 jsou aplikována i vůči Norsku, Islandu a Lichtenštejnsku.
Tato Nařízení představují základní a závazné normy, které jsou postaveny nad národní právní předpisy jednotlivých států. V případě potřeby lze text Nařízení nalézt například na webových stránkách Kanceláře zdravotního pojištění z.s. ( www.kancelarzp.cz ).
NahoruSoučinnost s českými institucemi
Rozhodne-li se český občan pro výkon samostatné výdělečné činnosti v některém z členských států, podléhá všem systémům sociálního zabezpečení tohoto státu. To znamená, že bude v tomto státě odvádět pojistné a současně bude moci požádat o tamní sociální dávky za stejných podmínek jako místní občané.
Z hlediska účasti v jednotlivých typech pojištění platí, že ne ve všech členských státech mají osoby vykonávající samostatnou výdělečnou činnost možnost účastnit se pojištění ve všech odvětvích, jak jsou zvyklí v České republice. Například se jedná o pojištění pro případ nezaměstnanosti, které v některých státech není, případně se týká pouze určitých odvětví samostatné výdělečné činnosti anebo je účast v něm založena na principu dobrovolnosti.
Jelikož zahájením výkonu samostatné výdělečné činnosti v jiném členském státě vzniká účast na pojištění v tomto státě, je zapotřebí informovat českou zdravotní pojišťovnu a Úřad práce, je-li od této instituce pobírána některá z dávek.
Pokud si podnikatel – mimo standardní účasti v systému státu, ve kterém pracuje – přeje být ještě navíc dobrovolně důchodově pojištěn v České republice, měl by za tímto účelem kontaktovat OSSZ v místě bydliště.
NahoruJak postupovat?
Pokud má český občan v úmyslu vycestovat za účelem zahájení podnikání (nebo i zaměstnání) do některého ze států, ve kterých se postupuje podle Nařízení, je českým pojištěncem do okamžiku, kdy v členském státě začne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Do té doby, než začne v členském státě podnikat, může v případě potřeby čerpat zdravotní péči v této zemi na základě Evropského průkazu zdravotního pojištění (European Health Insurance Card – EHIC), vystaveného mu českou zdravotní pojišťovnou, v této fázi s nárokem na nezbytnou zdravotní péči.
Jakmile začne český pojištěnec vykonávat v jiném státě výdělečnou činnost, podléhá právním předpisům (všem systémům sociálního zabezpečení) příslušného státu. Stává se pojištěncem státu, ve kterém podniká, a je mu vystaven místní doklad o nároku na zdravotní péči. V této souvislosti pak přestává být českým pojištěncem a ztrácí nárok na zdravotní péči (hrazené služby) z titulu EHIC, vystaveného českou zdravotní pojišťovnou. Zahájení podnikání v příslušném státě je český občan povinen oznámit v zákonné osmidenní lhůtě své dosavadní české zdravotní pojišťovně a současně vrací vystavený český EHIC. Pokud je tedy českému občanovi jednoznačně známo, od kterého data začne vykonávat podnikatelskou činnost v zemi s působností Nařízení, odhlásí se k příslušnému datu z českého systému zdravotního pojištění.
Po ukončení samostatné výdělečné činnosti v členském státě oznamuje český občan své české zdravotní pojišťovně, že již opět podléhá českým právním předpisům, platným v oblasti zdravotního pojištění.
NahoruNezaopatření rodinní příslušníci
Je-li občan ČR pojištěn z titulu výkonu výdělečné činnosti v některé z výše uvedených zemí (tedy mimo tzv. "třetí" země), jsou systémem země, ve které živitel pracuje, kryti i jeho nezaopatření rodinní příslušníci. Nezaopatřenost se posuzuje podle právních předpisů státu bydliště, v ČR tedy konkrétně podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Za nezaopatřeného rodinného příslušníka je považována například manželka, která nemá v ČR vlastní příjem z výdělečné činnosti, případně nepobírá určité dávky (nemocenské, dávky v nezaměstnanosti nebo důchod) a je tudíž odkázána na výdělečnou činnost svého manžela – živitele. Dále je za nezaopatřeného rodinného příslušníka považováno dítě, které:
-
vykonává povinnou školní docházku, nebo
-
se soustavně připravuje na výkon budoucího povolání, nebo
-
se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost z důvodu nemoci nebo úrazu, nebo
-
je z důvodu dlouhodobého nepříznivého zdravotního stavu neschopno výdělečné činnosti, nebo
-
je po skončení povinné školní docházky do věku 18-ti let vedeno v evidenci uchazečů o zaměstnání na Úřadu práce bez nároku na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.
Za nezaopatřené dítě nelze považovat dítě, které je poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně. Dítě lze registrovat jako cizího pojištěnce pouze za předpokladu, že rodič nebo jiná osoba pečující o dítě je považována za nezaopatřenou. Za nezaopatřeného rodinného příslušníka je v České republice považován…
