Daňové řešení přerušení a ukončení podnikání v příkladech

2025.8.1

Daňové řešení přerušení a ukončení podnikání v příkladech

Ing. Ivan Macháček

 NahoruPřerušení podnikání a jeho daňové důsledky

Poplatník daně z příjmů fyzických osob může přerušit svou činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti zdaňované dle § 7 ZDP buď krátkodobě, nebo dlouhodobě. Z hlediska daňového řešení je rozhodující, zda přerušené podnikání je obnoveno, či neobnoveno do termínu pro podání daňového přiznání za příslušné zdaňovací období, ve kterém byla činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti zdaňované dle § 7 ZDP, přerušena.

Pokud podnikatel znovu zahájí přerušené podnikání do zákonného termínu pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém byla činnost přerušena, bude postupovat z hlediska sestavení daňového přiznání, jakoby k přerušení podnikání nedošlo.

Pokud však podnikatel přerušené podnikání nezahájí opět do zákonného termínu pro podání daňového přiznání za příslušné zdaňovací období, ve kterém byla činnost přerušena, bude poplatník postupovat stejným způsobem, jako při ukončení podnikání. Stanoví to znění § 23 odst. 8 písm. b) ZDP, z něhož vyplývá, že úpravu základu daně dle § 23 odst. 8 písm. b) ZDP musí provést i poplatník daně z příjmů fyzických osob, který v průběhu zdaňovacího období přeruší činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti a tuto činnost nezahájí opět do termínu pro podání daňového přiznání za příslušné zdaňovací období, ve kterém byla činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti přerušena. Postup úpravy základu daně záleží na tom, zda poplatník vede účetnictví, vede daňovou evidenci anebo uplatňuje výdaje paušálem z příjmů.

Podle znění bodu 1 pokynu GFŘ č. D-59 k § 23 odst. 8 ZDP se za přerušení činnosti považují i případy, kdy:

• poplatník přeruší činnost dle § 7 odst. 1 písm. a) až c) ZDP a podle § 7 odst. 2 ZDP a má příjmy pouze podle § 7 odst. 1 písm. d) ZDP (jde o podíl společníka na zisku veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti),

• poplatník je na mateřské dovolené a činnost nevykonává, a to ani prostřednictvím svých zaměstnanců.

Úprava základu daně z příjmů v důsledku přerušení samostatné činnosti má rovněž vliv na výši vyměřovacího základu poplatníka pro stanovení pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

 NahoruPřerušení podnikání poplatníka v paušálním režimu

Při přerušení podnikání poplatníka s příjmy ze samostatné činnosti, který je v paušálním režimu ve smyslu § 2a ZDP a uplatňuje paušální daň dle § 7a ZDP, může dojít ke dvěma situacím:

1. Podnikatel přeruší z různých důvodů svou podnikatelskou činnost, ale tuto činnost opětovně zahájí do zdaňovacího období, ve kterém samostatnou činnost přerušil, nebo tuto činnost opětovně zahájí nejpozději ve lhůtě pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém samostatnou činnost přerušil.

V tomto případě se na poplatníka vztahuje znění § 7a odst. 2 ZDP, kde se uvádí:

"Pokud poplatník přestal být poplatníkem v paušálním režimu před koncem zdaňovacího období z důvodu, že ukončil nebo přerušil činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, je jeho daň za toto zdaňovací období rovna paušální dani, pokud poplatník

a) splňuje podmínky podle § 7a odst. 1 ZDP,

b) v části tohoto zdaňovacího období po dni, ve kterém přestal být poplatníkem v paušálním režimu, nevykonával činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, a

c) do konce lhůty pro podání daňového přiznání za toto zdaňovací období

1. zahájí činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, nebo

2. nezahájí činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, nevede účetnictví a úhrn položek, o které by zvyšoval rozdíl mezi příjmy a výdaji, kdyby v tomto zdaňovacím období vedl daňovou evidenci, a příjmů ze samostatné činnosti nepřesáhl rozhodné příjmy pro zvolené pásmo paušálního režimu nebo pro vyšší pásmo paušálního režimu, pokud podá správci daně oznámení o jiné výši paušální daně na její výši odpovídající tomuto pásmu paušálního režimu."

Toto pravidlo uvedené v § 7a odst. 2 písm. c) spočívá v tom, že poplatník, který přestal být poplatníkem v paušálním režimu před koncem zdaňovacího období z důvodu, že ukončil nebo přerušil činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, bude mít paušální daň v případě, že úpravy zvyšující základ daně, které by musel provést, kdyby za zdaňovací období, ve kterém ukončil nebo přerušil činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, vedl daňovou evidenci, nepřesáhnou spolu s jeho příjmy ze samostatné činnosti limit rozhodných příjmů pro dané pásmo paušální daně (buď zvolené pásmo paušální daně, nebo pásmo, které uvede v oznámení o jiné výši paušální daně). Jedná se o úpravy zvyšující základ daně podle § 23 odst. 8 písm. b) bodu 2 ZDP (základ daně se zvyšuje o hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem, o hodnotu nespotřebovaných zásob a o zůstatky vytvořených rezerv).

Poplatník je povinen dle § 38lg odst. 1 ZDP oznámit správci daně do 15 dnů ode dne, kdy došlo k přerušení podnikání, že poplatník přestal být poplatníkem v paušálním režimu. Poplatník následně neplatí paušální zálohy, přičemž na konci zdaňovacího období je jeho daň rovna paušální dani. Jakmile poplatník znovuzahajuje svou činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, podá oznámení správci daně o vstupu do paušálního režimu a pokračuje v platbě paušální zálohy.

V § 2a odst. 3 ZDP se uvádí, že poplatník daně z příjmů fyzických osob, který přestal být poplatníkem v paušálním režimu z důvodu, že přerušil činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, a ve stejném zdaňovacím období tuto činnost znovu zahajuje, je poplatníkem ve stejném pásmu paušálního režimu jako před přerušením této činnosti od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém tuto činnost znovu zahajuje.

2. Podnikatel přeruší z různých důvodů svou podnikatelskou činnost, ale tuto činnost znovu nezahájí nejpozději ve lhůtě pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém samostatnou činnost přerušil.

V tomto případě přestává být poplatníkem v paušálním režimu s uplynutím kalendářního měsíce, ve kterém tyto skutečnosti nastaly, tuto skutečnost opět musí oznámit dle § 38lg odst. 1 ZDP do 15 dnů správci daně. Poplatník neplatí od tohoto měsíce paušální zálohy správci daně a na konci zdaňovacího období není jeho daň rovna paušální dani. Poplatník je povinen podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob včetně pojistných přehledů na MSSZ a příslušnou zdravotní pojišťovnu. Zaplacené paušální zálohy budou započteny jak na výslednou daň z příjmů, tak na výsledné pojistné na zdravotní a sociální pojištění.

 NahoruUkončení podnikání a jeho daňové důsledky

Při ukončení podnikání fyzická osoba vyřadí majetek z obchodního majetku jeho převedením do osobního užívání touto osobou. Vyřazením z obchodního majetku nevzniká fyzické osobě žádný zdanitelný příjem.

Dle znění § 16b ZDP je zdaňovacím obdobím daně z příjmů fyzických osob kalendářní rok. Ukončí-li podnikatel své podnikání během kalendářního roku, na termínu pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob se nic nemění. Ve smyslu § 136 odst. 1 DŘ, daňového řádu se daňové přiznání u daně vyměřované za zdaňovací období, které činí nejméně 12 měsíců, podává nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, resp. podle znění § 136 odst. 2 daňového řádu se tato lhůta prodlužuje na 4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období, pokud je daňové přiznání podáno elektronicky. Pokud tedy ukončí např. podnikatel své podnikání v důsledku povodní ke dni 30. 9. 2024, pak podá daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2024 nejpozději v zákonném termínu elektronicky 2. 5. 2025. V tomto daňovém přiznání provede úpravy základu daně ve smyslu bod 2 § 23 odst. 8 písm. b) ZDP za část zdaňovacího období předcházející dni ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti.

1. Podnikatel vede daňovou evidenci

Pokud podnikatel s příjmy ze samostatné činnosti zdaňované dle § 7 ZDP vede daňovou evidenci vymezenou v § 7b ZDP, pak při ukončení svého podnikání postupuje dle § 23 odst. 8 písm. b) bod 2 ZDP a musí upravit rozdíl mezi příjmy a výdaji, z něhož se vychází pro zjištění základu daně za zdaňovací období (část zdaňovacího období) předcházející dni ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti. Úprava rozdílu příjmů a výdajů (základu daně) obsahuje položky zvyšující základ daně a položky snižující základ daně.

Položky zvyšující základ daně:

• hodnota pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem, s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y) ZDP a s výjimkou zaplacených záloh. Pokud fyzická osoba obdrží pohledávky, o které zvýšila při ukončení činnosti základ daně, plně nebo částečně uhrazeny v následujících zdaňovacích obdobích, kdy již neprovozuje podnikání, bude postupovat dle § 23 odst. 4 písm. d) ZDP. Z tohoto ustanovení vyplývá, že do základu daně se nezahrnují částky, které již byly u téhož poplatníka zdaněny podle zákona; to znamená, že výše následně uhrazených pohledávek již neovlivní jeho zdanitelný příjem;

• cena nespotřebovaných zásob v pořizovací ceně zjištěná z inventární knihy zásob. Je tomu tak proto, že při zakoupení zásob poplatník, který vede daňovou evidenci, uplatní tento nákup zásob v plné výši jako své daňové výdaje v tom zdaňovacím období, kdy zásoby…