dnes je 22.12.2024

Input:

Nejčastější chyby při podání daňového přiznání k dani z nemovitých věcí

11.12.2024, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 17 minut

2024.25.3
Nejčastější chyby při podání daňového přiznání k dani z nemovitých věcí

Ing. Jan Koreček

Daň z nemovitých věcí upravuje zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o dani z nemovitých věcí" nebo "ZDN"), a týká se všech vlastníků nemovitých věcí. V tomto článku bychom si rozebrali nejčastější chyby, které mohou nastat při podání daňového přiznání, a řekli si, jak se jich vyvarovat.

Obecně k daňovému přiznání k dani z nemovitých věcí

Daňové přiznání k dani z nemovitých věcí podává v prvé řadě vlastník pozemku, zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky. Do daňového přiznání se uvádějí nemovité věci nacházející se na území daného kraje.

Poplatníci často chybují tím, že podají více daňových přiznání na každou nemovitou věc zvlášť, což je špatně. Do přiznání se uvádí všechny nemovité věci na území daného kraje (nebo hlavního města Prahy), u kterých je daná osoba poplatníkem daně.

Poplatník, který podává daňové přiznání poprvé, podává vždy tzv. řádné daňové přiznání, ve kterém má uvést všechny nemovité věci, které jsou předmětem daně, a u kterých je poplatníkem daně ke stavu k 1. lednu zdaňovacího období. Daňové přiznání se až na výjimky podává do 31. ledna zdaňovacího období.

Daňové přiznání se nepodává každý rok, ale pouze v případě změn. Poplatník tedy podá daňové přiznání poté, co nabyde nemovité věci do vlastnictví, ale další rok, pokud nedojde u nemovitých věcí k okolnostem rozhodným pro stanovení daně, už daňové přiznání nepodává. Například pokud dojde ke změnám v sazbách a koeficientech pro výpočet daně, zohledňuje tyto změny příslušný finanční úřad automaticky a zasílá poplatníkovi informaci pro placení daně.

Okolnosti, při kterých je nutné podat daňové přiznání, jsou například tyto:

  • nabytí pozemku, zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky;

  • pozbytí pozemku, zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky, pokud poplatníkovi zbývají jiné nemovité věci v daném kraji;

  • změna některých druhů pozemku v katastru nemovitostí (např. ze zahrady na ostatní plochu, z orné půdy na trvalý travní porost atd. – zde je nutné se podívat do daňového přiznání, kde jsou uvedeny u předmětu daně – řádek č. 201 druhy pozemků zařazené pod různá písmena. Pokud dojde ke změnám v druhu pozemku uvedeným pod jedním písmenem, není nutné přiznání podávat);

  • zahájení výstavby zdanitelné stavby (např. rodinného domu, garáže, zahradního domku);

  • rozdělení pozemku na více parcelních čísel;

  • přistavění patra budovy;

  • započetí užívání zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky k podnikání (případně ukončení podnikání);

  • zřízení práva stavby na pozemku;

  • pronájem pozemku od Státního pozemkového úřadu, Správy státních hmotných rezerv a Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.

Za situace, že poplatník už v předchozích letech daňové přiznání podal a nyní došlo ke změnám okolností rozhodných pro podání daňového přiznání, kterých není mnoho, může podat tzv. dílčí daňové přiznání. V dílčím daňovém přiznání poplatník uvede jen nastalé změny a výpočet celkové výše daně se zahrnutím těchto změn, tj. do přiznání uvede pouze nemovité věci, u kterých se něco změnilo. Avšak pozor, při výpočtu celkové výše daně ve IV. oddílu musí zohlednit také případnou změnu výše daně z důvodu změny sazeb daně, průměrné ceny zemědělského pozemku, změny koeficientů obce a místního koeficientu nebo skončení osvobození u stávajících nemovitých věcí, které na listech podávaného dílčího daňového přiznání nevykazuje. V případě, že u poplatníka došlo k více různým změnám, například některé nemovité věci koupil, některé zase prodal atd., je vhodnější podat tzv. řádné daňové přiznání a uvést v něm všechny nemovité věci ke stavu k 1. lednu zdaňovacího období.

Při podání dílčího daňového přiznání poplatníci často chybují v tom, že v daňovém přiznání neuvedou celkovou výši daně, která má zohledňovat i daň u stávajících nemovitých věcí.

Pro podání daňového přiznání k dani z nemovitých věcí lze doporučit využít službu předvyplnění daňového přiznání na portálu MOJE daně. Pro předvyplnění daňového přiznání je nutné se přihlásit na portál MOJE daně www.mojedane.cz pomocí identity občana (eObčankou, bankovní identitou, mobilním klíčem eGovermentu atd.), s ověřenou identitou způsobem, kterým se lze přihlásit do datové schránky, nebo přístupovými údaji přidělenými Finanční správou ČR. Pomocí této služby dojde k předvyplnění daňového přiznání údaji z katastru nemovitostí a evidencí finančního úřadu. Uživatel pouze zkontroluje a opraví předvyplněné údaje (více na https://financnisprava.gov.cz/cs/dane/dane/dan-z-nemovitych-veci/informace-stanoviska-a-sdeleni/2023/predvyplneni-danoveho-priznani-dnv-pilotni-provoz ).

Daňové přiznání k dani z nemovitých věcí se podává ke stavu k 1. lednu na dané zdaňovací období (tj. dopředu), což je velký rozdíl oproti příjmovým daním, u kterých se daňové přiznání podává za zdaňovací období, a poplatníci v této věci velice často chybují.

Pan Novák koupil rodinný dům se zahradou v květnu roku 2024. Vzhledem k tomu, že daň z nemovitých věcí se stanoví na zdaňovací období podle stavu k 1. lednu roku, na který je daň stanovována, vzniká mu povinnost podat daňové přiznání na zdaňovací období roku 2025.

Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok. Ke změnám skutečností rozhodných pro daň, které nastanou v průběhu zdaňovacího období, se nepřihlíží. Poplatník, který například prodá nemovitou věc 2. ledna, je stále povinen za danou nemovitou věc uhradit daň na celé zdaňovací období (i když ji vlastnil pouze jeden den v roce).

Nemovitá věc ve spoluvlastnictví

Nemovitou věc, která je ve spoluvlastnictví, lze přiznat dvěma způsoby. Jedním z nich je podání daňového přiznání společným zástupcem. V situaci, kdy jeden ze spoluvlastníků nemovité věci podá daňové přiznání, ve kterém uvede předmětnou nemovitou věc a ve výpočtové části neuvede spoluvlastnický podíl, považuje se automaticky za společného zástupce a ostatní spoluvlastníci již nemusí na danou nemovitou věc přiznání podávat.

Druhým způsobem je podání daňového přiznání na tzv. spoluvlastnický podíl na nemovité věci. V tomto případě je nutné, aby všichni spoluvlastníci podali daňové přiznání ve lhůtě do 31. ledna zdaňovacího období, ve kterém uvedou předmětnou nemovitou věc a ve výpočtové části daného listu uvedou výši jejich spoluvlastnického podílu. V případě, že daňové přiznání na tzv. spoluvlastnický podíl na nemovité věci podá jen část ze spoluvlastníků, je ostatním spoluvlastníkům stanovena daň z moci úřední správcem daně, ale hrozí jim pokuta za opožděné tvrzení daně. Tento postup je možný pouze v případě, že alespoň jeden ze spoluvlastníků podal daňové přiznání na tzv. spoluvlastnický podíl včas, tj. do 31. ledna zdaňovacího období.

Za nemovitou věc, která je ve společném jmění manželů, podává daňové přiznání vždy pouze jeden z manželů.

Vyplnění daňového přiznání

Do daňového přiznání se uvádějí nemovité věci, které jsou předmětem daně, a to jsou v případě pozemků pozemky evidované v katastru nemovitostí, kromě:

  • pozemků v rozsahu zastavěné plochy zdanitelné stavby,

  • pozemků vodních ploch (pozemky s druhem pozemku vodní plocha),

  • lesních pozemků v rozsahu, na nichž se nacházejí lesy ochranné nebo lesy zvláštního určení,

  • pozemků určených pro obranu České republiky (vojenské újezdy),

  • pozemků, které jsou součástí jednotek v bytovém domě nebo pozemky ve spoluvlastnictví užívané společně s jednotkami v bytovém domě [§ 2 odst. 2 písm. e) zákona o dani z nemovitých věcí].

Zdanitelnými stavbami se rozumí dokončené nebo užívané budovy nebo inženýrské stavby uvedené v příloze zákona o dani z nemovitých věcí, a to bez ohledu na skutečnost, zda jsou zapsány v katastru nemovitostí.

Zdanitelné jednotky jsou dokončené nebo užívané jednotky zpravidla vymezené v katastru nemovitostí podle zákona o vlastnictví bytu nebo podle občanského zákoníku.

Osoba, která podává daňové přiznání k dani z nemovitých věcí, potřebuje pro jeho vyplnění vždy list vlastnictví, aby měla přehled o nemovitých věcech evidovaných v katastru nemovitostí, o druzích pozemků a způsobu využití pozemků a staveb. List vlastnictví lze získat na stránkách Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (ČÚZK). Na webových stránkách https://nahlizenidokn.cuzk.cz/ lze vyhledat nemovité věci ve vlastnictví dané osoby. Stačí vyhledat jedno z parcelních čísel uvedených na daném listu vlastnictví, a následně kliknout číslo LV a zadat kontrolní kód. Tím osoba zjistí všechny nemovité věci na daném listu vlastnictví. V případě potřeby více údajů z listu vlastnictví lze po přihlášení do aplikace zakoupit úplný list vlastnictví.

Z údajů uvedených na listu vlastnictví se vychází zejména u pozemků, které se zařazují do příslušných skupin rozhodných pro sazbu daně dle druhu pozemku a způsobu využití pozemku. Podle skutečného stavu pozemku se posuzují pouze stavební pozemky a zpevněné plochy pozemků.

V případě stavebního pozemku poplatníci často chybují, a to z toho důvodu, že si pod pojmem stavební pozemek představují něco jiného, než je uvedeno v zákoně o dani z nemovitých věcí. Stavebním pozemkem se podle zákona o dani z nemovitých věcí rozumí pozemek nebo jeho část, které jsou určené podle pravomocného povolení stavby podle stavebního zákona k zastavění zdanitelnou stavbou, a to v rozsahu výměry pozemku v m2 odpovídající zastavěné ploše nadzemní části stavby.

Poplatníci mají povinnost podat daňové přiznání k dani z nemovitých věcí a v něm uvést stavební pozemek za situace, kdy obdrží pravomocné povolení stavby, na základě kterého mohou začít stavět zdanitelnou stavbu na pozemku. Daňové přiznání je v této situaci potřeba podat do 31. ledna následujícího roku.

Paní Benedová vlastní pozemek evidovaný v katastru nemovitostí s druhem pozemku zahrada, který již přiznala v přechozích letech. V roce 2024 získala od stavebního úřadu stavební povolení na výstavbu rodinného domu. S faktickou výstavbou sice započne až v roce 2025, ale už na zdaňovací období roku 2025 jí vzniká povinnost podat daňové přiznání, ve kterém uvede část pozemku (v rozsahu výměry pozemku v m2 odpovídající zastavěné ploše nadzemní části rodinného domu) jako stavební pozemek pod písmenem "F" a zbylou část pozemku s uvedením písmene "A". Každou část pozemku uvede na samostatný list II. oddílu.

U budov pro rodinnou rekreaci a u garáží se zásadně vychází z údajů uvedených na listu vlastnictví. Pokud je na listu vlastnictví budova uvedena se způsobem využití stavby jako budova pro rodinnou rekreaci nebo jako garáž, vychází se z katastru nemovitostí bez ohledu na to, jak je takováto zdanitelná stavba skutečně užívána (pouze v případě, že je budova užívána k podnikání nebo zařazena do obchodního majetku podnikatele, tak se zařazuje do skupiny nemovitých věcí dle druhu podnikání). Budovy se způsobem využití stavby "budova pro rodinou rekreaci" budou tedy v daňovém přiznání zpravidla uvedeny pod písm. J a budovy se způsobem využití stavby "garáž" pod písm. L, a to za předpokladu, že nebudou sloužit pro podnikání. Pod písm. "J" bude v daňovém přiznání rovněž uvedena například budova rodinného domu užívaná k rodinné rekreaci (viz další text).

Častou chybou při vyplňování daňového přiznání je, že

Nahrávám...
Nahrávám...