dnes je 22.12.2024

Input:

Novely zákona o dani z nemovitých věcí 2015 a 2016

9.6.2015, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 8 minut

2015.1314.1
Novely zákona o dani z nemovitých věcí 2015 a 2016

Ing. Anna Teklá

Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů, byl od začátku roku 2015 novelizován dvěma zákony.

1. NOVELA

Zákon č. 23/2015 Sb., kterým se mění zákon o dani z nemovitých věcí (dále jen "ZDN"), ve znění pozdějších předpisů, je rozsáhlou novelou výše zmíněného zákona. Ve Sbírce zákonů vyšel dne 5. 2. 2015. Podle Čl. III tohoto zákona nabývá novela účinnosti dnem 1. 1. 2016, kromě Čl. I. bodu 69, který nabývá účinnosti dnem vyhlášení zákona. Čl. I. bod 69, který nabyl účinnosti dne 5. 2. 2015, obsahuje nové procesní ustanovení § 15a ZDN, pojmenované jako Pokuta za opožděné tvrzení daně.

Pokuta za opožděné tvrzení daně

Obecně je pokuta upravena v ust. § 250 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "DŘ"). Podle tohoto ustanovení vzniká daňovému subjektu povinnost uhradit pokutu za nepodání daňového nebo dodatečného daňového přiznání, ačkoliv měl tuto povinnost, nebo ho podal po stanovené lhůtě, a toto zpoždění bylo delší než 5 pracovních dnů. Pokuta za opožděné tvrzení vzniká daňovému subjektu při podání daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání jak na vyšší daň, tak i na nižší daň, než je poslední známá daň správcem daně pravomocně stanovena. Podle ust. § 141 DŘ je pro daňový subjekt povinností podat dodatečné daňové přiznání na vyšší daň, než je poslední známá daň. K podání dodatečného daňového přiznání na nižší daň podle tohoto ustanovení je daňový subjekt oprávněn. Podle ust. § 250 DŘ v případě nedodržení zákonné lhůty pro podání, vzniká pokuta za opožděné tvrzení daně jak na vyšší, tak i na nižší daň.

V některých případech byla pokuta podle daňového řádu u poplatníků daně z nemovitých věcí považována za nepřiměřenou, a proto podle nového procesního ustanovení zákona o dani z nemovitých věcí již nevzniká pokuta za opožděné tvrzení daně, pokud je podáno daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání na nižší daň.

Ustanovení § 15a zákona o dani z nemovitých věcí, zní: "Má-li poplatník podat daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání na daň nižší, než je poslední známá daň, a podá-li je po lhůtě pro jejich podání, aniž by byl správcem daně k tomu vyzván, nevzniká poplatníkovi povinnost uhradit pokutu za opožděné tvrzení daně".

Aplikace nového procesního ustanovení je vázáno na splnění určitých podmínek, které jsou:

  • je platné pouze pro daň z nemovitých věcí;

  • vztahuje se na opožděná daňová přiznání nebo dodatečná daňová přiznání na nižší daň, k jejichž podání nebyl poplatník vyzván správcem daně (§ 145 DŘ);

  • vztahuje se na opožděná daňová přiznání nebo dodatečná daňová přiznání na nižší daň, pokud jsou podaná na kterékoliv zdaňovací období v zákonné lhůtě pro stanovení daně (§ 148 DŘ);

  • nevtahuje se na opožděná daňová tvrzení podaná před dnem vyhlášení zákona ve Sbírce zákonů, tj. před dnem 5. 2. 2015;

  • nevztahuje se na prvé daňového přiznání podané opožděně (poplatník nemá žádné daňové přiznání k dani z nemovitých věcí podané u příslušného správce a po zákonné lhůtě poprvé podává řádné daňové přiznání, např. na nově nabytou nemovitost).

Změny účinné od r. 2016

Zákon č. 23/2015 Sb., kterým se mění ZDN, neprošel schvalovacím procesem v prosinci 2014 a tím došlo k tomu, že jeho účinnost (kromě § 15a) byla posunuta na rok 2016. Do stávajícího znění zákona, podle důvodové zprávy, novela věcně upřesňuje některé používané pojmy tak, aby byla zachována právní jistota poplatníků a zároveň byla zachována provázanost se souvisejícími právními předpisy. Přináší také další důležité změny, a to jak v dani z pozemků, tak i v dani ze staveb a jednotek.

  • Mění se znění ust. § 2 odst. 2 písm. e) ZDN, podle kterého předmětem daně z pozemků nejsou: "Pozemky v rozsahu odpovídajícím výši spoluvlastnických podílů na nich, které jsou součástí zdanitelných jednotek v budově bytového domu, a jiné pozemky ve spoluvlastnictví vlastníků zdanitelných jednotek v budově bytového domu užívané společně s těmito jednotkami, a to v rozsahu odpovídajícím výši spoluvlastnických podílů těchto spoluvlastníků na nich." Změna ustanovení nově vyjímá z předmětu daně z pozemků nejen pozemky, které byly převedeny společně s  bytem nebo nebytovým prostorem, jsou tedy na shodném listu vlastnictví jako budova bytového domu, ale také pozemky, které byly dokupovány a v katastru nemovitostí jsou evidovány na dalším listu vlastnictví. Tyto jiné pozemky mohou být pod budovou, okolo budovy, nebo tvoří funkční celek s jednotkou nacházející se v budově bytového domu, avšak podstatné je, že již nemusí být ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek nacházejících se v budově bytového domu. Platný zákon o dani z nemovitých věcí (do konce roku 2015) vyžaduje u jiných pozemků ve spoluvlastnictví vlastníků zdanitelných jednotek v budově bytového domu, které jsou užívané společně s těmito jednotkami, aby tyto jiné pozemky byly ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek v domě.

U samostatných jednotek zákon o dani z nemovitých věcí nadále rozlišuje dva koeficienty, a to 1,20 a 1,22, kterým se násobí upravená podlahová plocha zdanitelné jednotky. Podle
ust. § 10 odst. 3 písm. a) ZDN se koeficient 1,22 použije u jednotky v budově bytového domu, pokud její součástí je podíl na pozemku nebo je s ní

Nahrávám...
Nahrávám...