2021.11.3
Nový zákon o evidenci skutečných majitelů a obchodní korporace
Mgr. Pavla Krejčí
K 1. červnu 2021 vstupuje v účinnost nový zákon č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů (dále jen "ESM"). Tímto zákonem je nahrazena dosavadní právní úprava této problematiky obsažená především v § 118b a násl. zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, ve znění pozdějších předpisů (dál jen "Zákon o veřejných rejstřících"). Stávající evidence skutečných majitelů vedená dle Zákona o veřejných rejstřících je založena na evidenčním, ohlašovacím principu. S případným nesplněním evidenční povinnosti nejsou spojeny žádné sankční následky. Zároveň platí, že jediný, kdo může skutečného majitele nechat zapsat, je sama právnická osoba nebo svěřenský správce. Ani soud nemůže do obsahu stávající evidence o skutečných majitelích z vlastní iniciativy zasahovat. Evidence skutečných majitelů je zcela neveřejná a přístup do ní má pouze zákonem vymezený okruh státních orgánů a dalších osob (např. povinné osoby dle AML zákona) pro jasně stanovené účely.
ESM s ohledem na výše uvedené nedostatky stávající právní úpravy přináší celou řadu koncepčních změn, když zavádí mechanismy ověřování a kontroly pravdivosti údajů vedených v evidenci, jakož i stanovuje poměrně výrazné sankce za nesplnění určitých povinností.
Hlavní změny, které ESM přináší:
A) Nová definice skutečného majitele
Skutečným majitelem se rozumí každá fyzická osoba, která je:
A1) koncovým příjemcem – tj. osobou, která může mít přímo nebo nepřímo prostřednictvím jiné osoby nebo právního uspořádání podstatnou část z celkového majetkového prospěchu tvořeného při činnosti nebo likvidaci právnické osoby nebo tvořeného při správě nebo zániku právního uspořádání (dále jen "prospěch"), a tento prospěch dále nepředává, když v souladu s § 3 ESM zjednodušeně platí, že za takovou osobu v případě obchodních korporací je považována každá osoba, která má podíl na prospěchu větší než 25% a tento podíl dále nepředává;
A2) osobou s koncovým vlivem – tj. osobou, která může bez pokynů jiného přímo nebo nepřímo uplatňovat rozhodující vliv v právnické osobě nebo na správu právního uspořádání. Pro obchodní korporace pak platí, že osobou s koncovým vlivem i je každá fyzická osoba, která je ovládající osobou podle zákona o obchodních korporacích.
B) Zavedení institutu "náhradního skutečného majitele"
Pokud nebude možné skutečného majitele obchodní korporace zjistit, protože (i) skutečný majitel osoby sice existuje, ale není možné jej reálně zjistit, (ii) není zde nikdo, kdo by vymezení skutečného majitele zcela vyhovoval, nebo případně (iii) je otázka existence osoby odpovídající vymezení skutečného majitele prakticky nerozhodnutelná, pak dle § 5 ESM platí, že skutečným majitelem jsou osoby ve vrcholném vedení obchodní korporace. Osobou ve vrcholném vedení je každá fyzická osoba, která zajišťuje každodenní nebo pravidelné řízení výkonu činností právnické osoby, jako je obchodní vedení, a přitom je (i) členem statutárního orgánu právnické osoby nebo osobou v obdobném postavení nebo zastupuje právnickou osobu v tomto orgánu, nebo (ii) přímo podřízena statutárnímu orgánu právnické osoby nebo jeho členovi. V případě holdingové struktury je novinkou, že nově budou za skutečného majitele považovány členové statutárního orgánu nejvýše postavené mateřské společnosti ve vlastnické struktuře společnosti, které se zápis týká.
C) Vynutitelnost zápisu soudem – řízení o nesrovnalosti
Ustavením § 42 ESM jsou orgány veřejné moci zmocněny upozorňovat soud na případné nesrovnalosti v zápisu skutečného majitele. K takovému kroku orgán veřejné moci nepřistoupí pouze tehdy, pokud by to mohlo ohrozit jeho činnost; k tomu může dojít například v případě vyšetřování trestných činů. Soud, který je příslušný k zápisu, evidující osobu usnesením vyzve k odstranění nesrovnalosti nebo k jejímu vyvrácení; určí jí přitom k tomu přiměřenou lhůtu. Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. Soud může také zahájit řízení o nesrovnalosti z vlastního podnětu. Řízení o nesrovnalosti se zahajuje usnesením o zahájení řízení o nesrovnalosti, které soud doručí účastníkům řízení do vlastních rukou. Soud spolu s vydáním usnesení o zahájení řízení o nesrovnalosti zapíše do evidence skutečných majitelů poznámku o nesrovnalosti; soud zápis poznámky provede, aniž by o tom vydával rozhodnutí. V rámci poznámky o nesrovnalosti se zapíše, v čem je nesrovnalost spatřována, a den zahájení řízení o nesrovnalosti. Soud rozhodne o nesrovnalosti zpravidla bez jednání.
D) Automatický průpis údajů
V některých případech bude docházet do evidence skutečných majitelů k automatickému průpisu údajů obsažených ve veřejných rejstřících, když se předpokládá, že tyto údaje vypovídají o skutečných majitelích; tedy že (i) příslušná fyzická osoba již dále podíl na prospěchu nepředává (§ 3 odst. 2 věta za středníkem ESM) nebo že (ii) prostřednictvím svého podílu na hlasovacích právech obchodní korporaci ovládá (§ 4 odst. 1 ESM), anebo že (iii) je osobou s koncovým vlivem díky svému angažmá ve statutárním orgánu právnické osoby (§ 4 odst. 2 ESM). Pravidla automatického průpisu dopadnou především na akciové společnosti s jediným akcionářem a na společnosti s ručením omezeným s jednoduchou strukturou. Odhaduje se, že automatický průpis se bude týkat přibližně jedné pětiny všech akciových společností a přibližně jedné poloviny společností s ručením omezeným.
I poté, co dojde k automatickému průpisu, může evidující osoba zajistit zápis skutečného majitele z vlastní vůle; tj. podáním návrhu soudu nebo požádáním notáře, když takovýto zápis bude mít vždy přednost před automatickým průpisem. Údaje zapsané na základě návrhu by neměly být automaticky přepsány, pokud budoucí automatický průpis evidující osoba nepovolí. V souvislosti s tím je třeba upozornit na to, že pokud obchodní korporace již zajistila zápis údajů o svém skutečném majiteli do evidence údajů o skutečných majitelích podle Zákona o veřejných rejstřících, nedojde k automatickému průpisu případných změn údajů o skutečném majiteli. Taková osoba však může "aktivovat" automatický průpis návrhem adresovaným soudu nebo požádáním notáře.
Pokud obchodní korporace zápis řádně a včas provedla, pak má šestiměsíční přechodnou dobu, ve které musí zajistit, aby došlo k zápisu údajů vyžadovaných ESM (pokud nedojde k jejich automatickému průpisu).
E) Veřejný přístup k údajům z evidence skutečných majitelů
Novinkou je, že ESM zavádí veřejný přístup k některým údajům zapsaným v evidenci skutečných majitelů. Prostřednictvím stránek Ministerstva spravedlnosti je tak umožněno každému získat výpis z evidence skutečných majitelů; tj. zjistit, která fyzická osoba je skutečným majitelem obchodní korporace. Pokud nebude skutečný majitel zapsán, bude možné o takové skutečnosti získat potvrzení. Přístup ke všem údajům zapsaným v evidenci budou mít i nadále tzv. kvalifikované subjekty, tj. subjekty vyjmenované v § 16 ESM. Mezi tyto subjekty patří např. orgány činné v trestním řízení pro účely trestního řízení, správci daně a poplatku pro účely výkonu jejich správy, správní orgány pro účely vedení řízení o přestupku, zpravodajské služby pro účely plnění úkolů podle zákona upravujícího činnost zpravodajských služeb, Finanční analytický úřad, Česká národní banka a dalším orgány při výkonu činností podle zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu, povinné osoby v souvislosti s prováděním identifikace a kontroly klienta podle zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu atd.
F) Sankce za porušení povinností
ESM zavádí poměrně výrazné veřejnoprávní i soukromoprávní sankce pro případ porušení povinností týkajících se zápisu do evidence skutečných majitelů.
F1) Pokuty
Za porušení…
