Příklad k vyplnění daňového přiznání fyzické osoby za rok 2019

2020.4.1

Příklad k vyplnění daňového přiznání fyzické osoby za rok 2019

Ing. Ivan Macháček

V příspěvku si v úvodu shrneme povinnosti daňového subjektu v souvislosti s podáním daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob a následně si na konkrétním příkladu poplatníka s příjmy ze závislé činnosti, z podnikání a z nájmu naznačíme vyplnění formuláře daňového přiznání za rok 2019.

 NahoruPovinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob

Podle § 38g ZDP je povinen podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob:

• každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly výši 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Pokud poplatník vykazuje daňovou ztrátu, je povinen podat daňové přiznání i v případě, že jeho roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč. Příjmy zde rozumíme skutečně dosažené příjmy, a nikoliv příjmy snížené o výdaje;

• poplatník s příjmy ze závislé činnosti, který uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu bezúplatného plnění (daru) poskytnutého do zahraničí za podmínek uvedených v § 15 odst. 1 ZDP;

• poplatník, u něhož se daň zvyšuje o solidární zvýšení daně;

• poplatník, jehož plátce daně oznámil dlužnou částku na dani nebo neoprávněně vyplacenou částku na daňovém bonusu vzniklou zaviněním poplatníka správci daně a předal doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu podle § 38i odst. 5 písm. b);

• poplatník, u kterého došlo k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy soukromého životního pojištění, v důsledku kterých došlo ke vzniku povinnosti zdanit příjem ze závislé činnosti;

• daňový nerezident ČR, který uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) a g) ZDP (jedná se o slevu na dani na manželku, na vlastní invaliditu a slevu za umístění dítěte) a dále který uplatňuje daňové zvýhodnění na vyživované děti žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti, anebo uplatňuje nezdanitelnou část základu daně.

Podle § 38g ZDP není povinen podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob:

• poplatník, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly výši 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně;

• poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti pouze od jednoho anebo postupně od více plátců včetně doplatků mezd od těchto plátců, přičemž podmínkou je, že poplatník učinil u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou podle zvláštní sazby daně, nemá podle § 7 až § 10 ZDP příjmy vyšší než 6 000 Kč;

• poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, které jsou vyjmuty ze zdanění podle § 38f ZDP.

 NahoruTermíny pro podání řádného daňového přiznání

Řádné daňové přiznání u daní vyměřovaných za zdaňovací období, které činí nejméně 12 měsíců, se podává v souladu se zněním § 136 DŘ, daňového řádu nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Jde-li o daňový subjekt, který má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo jehož daňové přiznání zpracovává a podává poradce, podává se daňové přiznání nejpozději do 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. To platí jen, je-li příslušná plná moc udělená tomuto poradci uplatněna u správce daně před uplynutím této tříměsíční lhůty. Pokud v šestiměsíční lhůtě tento poradce zemře nebo zanikne, zůstává tato lhůta zachována. Nevznikla-li daňovému subjektu ve zdaňovacím období daňová povinnost k dani, ke které je registrován, pak podle § 136 odst. 5 DŘ sdělí tuto skutečnost správci daně ve lhůtě pro podání daňového přiznání.

Ve smyslu § 29 odst. 2 DŘ se poradcem rozumí jak daňový poradce, tak advokát. Podle ustanovení § 3 odst. 6 zákona č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a o Komoře daňových poradců ČR, mohou daňové poradenství na základě smlouvy uzavřené mezi nimi a klientem vykonávat také obchodní společnosti nebo družstva, která daňové poradenství vykonávají pomocí daňových poradců a která mají tuto činnost jako předmět podnikání zapsánu do obchodního rejstříku. V ustanovení § 3 odst. 7 tohoto zákona se uvádí, že právnická osoba poskytující daňové poradenství podle § 3 odst. 6 má při správě daní procesní postavení jako daňový poradce.

Důležité je počítání času v daňovém řízení. Ve smyslu znění § 33 DŘ lhůta stanovená podle týdnů, měsíců nebo let počíná běžet dnem, který následuje po dni, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek běhu lhůty, a končí uplynutím toho dne, který se svým pojmenováním nebo číselným označením shoduje se dnem, kdy započal běh lhůty. Není-li takový den v měsíci, připadne poslední den lhůty na jeho poslední den. Z tohoto znění daňového řádu vyplývá, že poslední možnost k včasnému podání daňového přiznání k dani z příjmů za zdaňovací období roku 2019 i splatnost daně je 1. 4. 2020 a v případě, že daňové přiznání zpracovává a podává poradce nebo jde o subjekt, jehož účetní závěrku je nutno ze zákona ověřit auditorem, půjde o termín 1. 7. 2020.

Lhůtu pro podání řádného daňového tvrzení může podle § 36 odst. 4 DŘ správce daně na žádost daňového subjektu nebo z vlastního podnětu prodloužit až o 3 měsíce. Pokud předmět daně tvoří i příjmy, které jsou předmětem daně v zahraničí, může správce daně na žádost daňového subjektu v odůvodněných případech prodloužit lhůtu pro podání daňového přiznání až na 10 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Proti rozhodnutí o žádosti o prodloužení lhůty nelze uplatnit opravné prostředky.

 NahoruVčasné zaplacení daně

Podle § 252 DŘ je daňový subjekt v prodlení, neuhradí-li splatnou daň nejpozději v den její splatnosti. Daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit úrok z prodlení za každý den prodlení, počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti daně až do dne platby včetně. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB (v současné době je 2 %) zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Úrok z prodlení u záloh na daň se uplatní do dne splatnosti zálohované daně.

Úrok z prodlení se nepředepíše, nepřesáhne-li v úhrnu u jednoho druhu daně u jednoho správce daně za jedno zdaňovací období nebo za jeden kalendářní rok u jednorázových daní částku 200 Kč. Úrok z prodlení rovněž nevzniká u nedoplatku vzniklého v důsledku porušení daňové povinnosti zůstavitele ode dne smrti zůstavitele do dne skončení řízení o pozůstalosti.

V souladu s § 166 DŘ se za den platby považuje:

1. u platby, která byla prováděna poskytovatelem platebních služeb nebo provozovatelem poštovních služeb, den, kdy byla platba připsána na účet správce daně,
2. u platby prováděné v hotovosti u správce daně den, kdy úřední osoba platbu převzala,
3. u platby prováděné bezhotovostním převodem, k němuž je dán platební příkaz prostřednictvím platební karty nebo obdobného platebního prostředku, den, kdy ten, kdo daň platí, předal platební příkaz správci daně.

Pro dodržení termínu zaplacení daně prostřednictvím podání příkazu k úhradě je tedy důležité, aby ve stanoveném termínu byla daň již připsána na účet správce daně.

 NahoruNáležitosti tiskopisu Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2019

Tiskopis Přiznání k dani z příjmů fyzických osob je členěn na základní část daňového přiznání a na následující přílohy:

Příloha č. 1 – Výpočet dílčího základu daně ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP)

Příloha č. 2 – Výpočet dílčích základů daně z příjmů z nájmu (§ 9 ZDP) a z ostatních příjmů (§ 10 ZDP)

Příloha č. 3 – Výpočet daně z příjmů ze zdrojů v zahraničí (§ 38f ZDP)

K přílohám daňového přiznání dále patří:

• příloha pro poplatníky uplatňující odčitatelnou položku podle § 34 odst. 1 ZDP (daňovou ztrátu),

• účetní závěrka poplatníka, který vede účetnictví,

• potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a o sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění vystavené od všech zaměstnavatelů,

• doklad o poskytnutém bezúplatném plnění daru,

• potvrzení o poskytnutém úvěru na bytové potřeby a o výši zaplacených úroků z tohoto úvěru,

• potvrzení o zaplacených příspěvcích na penzijní připojištění, penzijní pojištění, nebo doplňkové penzijní spoření,

• potvrzení o zaplacených příspěvcích na soukromé životní pojištění,

• potvrzení o úhradě za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání,

• potvrzení předškolního zařízení o výši výdajů vynaložených za umístění vyživovaného dítěte,

• potvrzení zaměstnavatele druhého z poplatníků pro uplatnění nároku na daňové zvýhodnění a příp. další přílohy.

Poplatník vyplní vždy ty přílohy, které se ho přímo dotýkají, a to ve smyslu § 38k a § 38l ZDP.

 NahoruPoznámky k některým řádkům daňového přiznání

Řádek č. 36 DAP obsahuje dílčí základ daně ze závislé činnosti podle § 6 ZDP.

Řádek č. 41 DAP obsahuje součet všech dílčích základů daně kromě dílčího základu daně ze závislé činnosti (tento součet může být buď kladný, nebo menší než nula, protože ze samostatné činnosti a z nájmu lze uplatnit daňovou ztrátu).

Řádek č. 42 DAP obsahuje základ daně, který je součtem dílčího základu daně ze závislé činnosti a kladné hodnoty ze součtu všech zbývajících dílčích základů daně uvedeného na řádku č. 41a DAP.

Z takto vypočteného základu daně se nejdříve uplatní na řádku č. 44 DAP podle znění § 34 odst. 1 ZDP odpočet daňové ztráty vzniklé a vyměřené za zdaňovací období 2014, 2015, 2016, 2017 a 2018 a to maximálně do výše částky uvedené na řádku č. 41a DAP. Pokud má poplatník ještě neuplatněnou část daňové ztráty z roku 2014, je zdaňovací období 2019 posledním, kdy v daňovém přiznání lze odpočet této daňové ztráty z roku 2014 uplatnit.

Na řádku č. 45 DAP je vyčíslen…