Přiznání k dani z příjmů FO 2016

2017.3.2

Přiznání k dani z příjmů FO 2016

Ing. Martin Děrgel

 NahoruKDO MUSÍ PODAT PŘIZNÁNÍ K DPFO

Předmětem našeho zájmu je konkrétně daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období kalendářního roku 2016 – pro stručnější vyjadřování si zavedeme zkratku "DAP". Asi nepřekvapí, že právo jej podat má poplatník (fyzická osoba) vždy. Protože ale nejde o příjemnou kratochvíli, je praktičtější vědět, kdy je povinností poplatníka podat DAP svému správci daně (místně příslušnému finančnímu úřadu):

• když jej k tomu správce daně vyzve, což se v praxi týká hlavně podnikatelů registrovaných k dani z příjmů, kteří přerušili či ukončili svou samostatnou činnost a zapomněli to oznámit finančnímu úřadu (což se musí!);

• pokud jeho roční příjmy (hrubé, nesnížené o výdaje), které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob ("DPFO") – od níž nejsou osvobozeny ani nebyly zdaněny tzv. srážkovou daní přímo plátcem příjmu – přesáhly v uplynulém zdaňovacím období (kalendářním roce) 15 000 Kč, aby ovšem zaměstnanci nemuseli houfně podávat DAP, jsou pro ně stanoveny četné výjimky, kdy jej podávat nemusejí, viz dále;

• vykazuje daňovou ztrátu, což se může týkat jen příjmů ze samostatné (podnikatelské) činnosti a z nájmu; u jiných druhů příjmů (ze závislé činnosti, z kapitálového majetku a ostatních) nelze docílit daňové ztráty.

Obecné pravidlo povinného DAP – zdanitelné příjmy přes 15 000 Kč – narušují avizované výjimky zaměstnanců. DAP nemusí podat poplatník, který měl ve zdaňovacím období 2016 příjmy ze závislé činnosti:

• pouze od jednoho plátce daně (zaměstnavatele), nebo

• postupně od více plátců daně,

• případně ještě doplatky mezd od těchto plátců daně.

Podmínkou ovšem je, že poplatník:

• u všech plátců měl na rok 2016 podepsáno tzv. prohlášení k dani (nebo jej podepsal u svého jediného zaměstnavatele dodatečně do 15. 2. 2017 při žádosti o roční zúčtování záloh), a

• nemá jiné zdanitelné příjmy (ani osvobozené ani zdaněné srážkovou daní) dle § 7 až 10 ZDP (ze samostatné činnosti, z kapitálového majetku, z nájmu a ostatní) v úhrnu přes 6 000 Kč.

DAP nemusí podat poplatník s příjmy pouze ze závislé činnosti ze zahraničí, které se v ČR vyjímají ze zdanění, ať už jde o vynětí stanovené příslušnou mezinárodní smlouvou nebo dle § 38f odst. 4 ZDP. Pozor na slovíčko "pouze", neboť tato výjimka padá, má-li poplatník ještě také jiné příjmy, např. ze zaměstnání v Česku.

Pouze ve zkratce dodejme v praxi spíše jen výjimečné případy, kdy poplatník musí podat DAP:

• pokud se u něj daň zvyšuje o solidární zvýšení daně podle § 16a ZDP (tj. když součet příjmů ze závislé činnosti a dílčího základu daně ze  samostatné činnosti v roce 2016 přesáhl "roční" limit 1 296 288 Kč; DAP ale není nutné, pokud byly pouze v některých měsících solidárně zvýšeny zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti podle § 38ha ZDP;

• když v souladu s § 38i odst. 5 písm. b) ZDP dlužná částka na dani nebo neoprávněně vyplacená částka na daňovém bonusu vznikla zaviněním poplatníka coby zaměstnance, který se navíc nedohodl se zaměstnavatelem na úhradě tohoto daňového nedoplatku srážkou ze mzdy, načež musel plátce daně oznámit daňový dluh poplatníka správci daně;

• jestliže došlo k porušení podmínek osvobození od daně příspěvků zaměstnavatele na soukromé životní pojištění poplatníka (zaměstnance) dle § 6 odst. 9 písm. p) ZDP bodu 3, čímž se z nich staly zdanitelné příjmy. Jedná se o tato porušení podmínek: i) výplata pojistného plnění dříve než po 60 měsících, resp. před 60. rokem věku, ii) výplata jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, iii) předčasné ukončení pojistné smlouvy;

• pokud poplatníkovi plynul příjem ze závislé činnosti za uplynulá léta, který se v souladu s § 5 odst. 4 ZDP nepovažoval za příjem poplatníka (zaměstnance) ve zdaňovacím období zúčtování zaměstnavatelem; jde o situaci, kdy předmětné příjmy ze závislé činnosti sice zaměstnavatel zúčtoval do některého z dřívějších zdaňovacích období (např. jako mzdu za prosinec 2015), ovšem kvůli nedostatku peněz nebyla tato mzda vyplacena ani do konce měsíce ledna následujícího roku (tj. do 31. ledna 2016). Tyto příjmy pak nejsou u poplatníka považovány za příjmy roku 2015, ale až roku, kdy mu budou vyplaceny (např. v únoru 2016);

• jedině v DAP je možno uplatnit daňový odpočet za dary poskytnuté do zahraničí (kvůli tuzemským není třeba);

• jde-li o daňového nerezidenta ČR (kvůli bydlišti nebo středisku životních zájmu v zahraniční), který chce uplatnit nezdanitelné částky, méně běžné slevy na dani (kromě základní a za studium) nebo daňové zvýhodnění.

 NahoruKDY PODAT PŘIZNÁNÍ K DPFO

DAP za rok 2016 je nutno podat věcně i místně příslušnému správci daně, což je finanční úřad, v jehož územní působnosti je místo pobytu (bydliště nebo kde se převážně zdržuje) poplatníka. A to ve lhůtě:

• Základní lhůta 3 měsíce, tj. do pondělí 3. dubna 2017 (konec lhůty 1. 4. 2017 totiž vychází na sobotu).

• Delší lhůta 6 měsíců po zdaňovacím období, tj. do pondělí 3. července 2017, se uplatní jen v případě, že:

  • - jde o poplatníka, který vede účetnictví a má zákonnou povinnost ověření účetní závěrky auditorem,
  • - DAP za poplatníka zpracovává a podává daňový poradce či advokát, přičemž je podmínkou, aby příslušná plná moc k zastupování byla uplatněna (podána) u správce daně v základní tříměsíční lhůtě.

• Správcem daně na žádost prodloužená základní/delší lhůta ad výše (podléhá správnímu poplatku 300 Kč):

  • - Správce daně může na žádost daňového subjektu (ať už jde o poplatníka nebo jeho zmocněnce) anebo z vlastního podnětu prodloužit lhůtu pro podání řádného daňového přiznání (tvrzení) až o tři měsíce.
  • - Má-li poplatník příjmy podléhající dani v zahraničí, může správce daně na žádost a v odůvodněných případech (nejde o zákonný nárok) prodloužit lhůtu až na 10 měsíců po skončení roku (do 1. 11. 2017).

Notorické opozdilce můžeme potěšit tím, že jim žádná sankce nehrozí ani u podání DAP se zpožděním do 5 pracovních dnů. Tuto dobu hájení stanoví § 250 zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění p.p. ("DŘ").

 NahoruJAK PODAT PŘIZNÁNÍ K DPFO

Aby se daňové přiznání k DPFO od poplatníka nebo jeho zmocněnce dostalo platně a účinně do sféry poznání správce daně, nemůže samozřejmě zůstat ležet na stole poplatníka nebo v jeho počítači. Je zapotřebí jej přesunout na stůl, resp. do počítače správce daně. Tomuto procesu se říká – podání – což je obecně úkon osoby zúčastněné na správě daní směřující vůči správci daně. Opačné sdělování se provádí formou doručení.

Obecně je možno podání správci daně – včetně DAP – platně učinit následujícími sedmi způsoby:

1. Písemně – předložením osobně na podatelně finančního úřadu;
2. Písemně – odesláním klasickou papírovou poštou;
3. Ústně do protokolu – úředníkovi to prostě svými slovy "do očí" povíme;
4. Datovou zprávou – jako přílohu e-mailu odeslaného na adresu elektronické podatelny podepsanou uznávaným alias zaručeným elektronickým podpisem;
5. Datovou zprávou – odeslanou prostřednictvím datové schránky;
6. Datovou zprávou – s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se přihlašuje do datové schránky;
7. Kombinovaně – odeslání datové zprávy bez uznávaného (zaručeného) elektronického podpisu, kdy je ale ještě poté nutno tento úkon do 5 dnů potvrdit nebo opakovat některým z výše uvedených šesti způsobů.

Pozor na to, že pokud má poplatník povinnost podat DAP elektronicky – kvůli datové schránce nebo pro povinný audit – pak nemůže uplatnit kombinovaný způsob ad 7. Tedy elektronické podání nezaručenou datovou zprávou uskutečněnou např. prostřednictvím Daňového portálu www.DaneElektronicky.cz , která je posléze do 5 dnů potvrzena jednostránkovým tzv. e-tiskopisem v papírové podobě předloženým s vlastnoručním podpisem na podatelně finančního úřadu. Pokud by dotyčný poplatník přeci jen podal DAP kombinovaným způsobem, pak bude správce daně na takové podání hledět jako na vadné podání, jehož vada spočívá v nedostatku předepsaného způsobu podání. Načež v souladu se stanoveným postupem podle § 74 DŘ vyzve podatele, aby vady, spočívající v nedostatku předepsané formy, odstranil. Pokud podatel vady ve stanovené lhůtě neodstraní, stane se podání neúčinným, což prakticky řečeno znamená, že z pohledu úřadu nebylo vůbec podáno.

Aby toho nebylo málo, tak u datových alias elektronických podání je třeba hlídat nejen obsah podání (co tam uvádíme) a jeho formu (jakým způsobem sdělení dostaneme ke správci daně), ale rovněž příslušný formát (tvar) a strukturu (uspořádání dat) stanovený Pokynem GFŘ-D-24 ze dne 18. 12. 2015, který lze najít na webu Finanční správy. Z něj se dozvíme, že příslušná podání, pokud jsou vůči orgánům Finanční správy ČR činěna datovou zprávou, musí být učiněna ve formátu XML a ve struktuře odpovídající příslušnému XSD schématu definovanému a zveřejněnému na adrese: http://eds.mfcr.cz/adistc/adis/idpr_pub/epo_struktury.faces Pro nás běžné smrtelníky je praktičtější sdělení, že k vytvoření souboru v předepsaném formátu a struktuře pro platné elektronické podání správci daně lze využít aplikaci Daňového portálu – elektronické služby Finanční správy ČR (označeno "EPO", coby zkratka "Elektronických POdání") na adrese www.DaneElektronicky.cz

Pokud poplatník nemá vlastní programové vybavení umožňující sestavit DAP, pak lze doporučit jako nejjednodušší, komfortní a uživatelsky přívětivé řešení volně dostupnou aplikaci EPO provozovanou finanční správou na zmíněném Daňovém portále. Kam se lze dostat i přes internetové stránky www.FinancniSprava.cz . Zde je možno jej vyplnit a posléze vytisknout nebo rovnou podat formou datové zprávy cílovému správci daně. Nejenže aplikace nabízí "Průvodce krok po kroku" a dílčí výpočty provádí automaticky, ale průběžně prověřuje a upozorňuje na možné chyby, rozpracovaný tiskopis lze kdykoli uložit a pokračovat v něm později apod.

Jestliže poplatník měl sice povinnost DAP podat elektronicky, ale podal jej v písemné formě, tak se – na rozdíl od přiznání k DPH – tato vada (je-li jediná) toleruje a na podání se v souladu s § 74 odst. 4 DŘ hledí jako na podání bez vady. Výchovnou sankcí za nesprávnou formu podání ovšem bude pokuta 2 000 Kč.

 NahoruKDY A JAK ZAPLATIT DPFO

Samozřejmě podáním daňového přiznání to nemůže skončit, pro státní pokladnu i samotného poplatníka je stěžejní úhrada daně. Pro daně z příjmů platí obecné pravidlo stanovené v § 135 odst. 3 DŘ, podle kterého je daň splatná v poslední den lhůty stanovené pro podání řádného daňového přiznání. V praxi je poměrně hojně rozšířen mylný názor, že DPFO je splatná již při podání daňového přiznání, což není pravdou. Předčasnou úhradou daně, resp. daňového doplatku, se tak poplatníci zbytečně ochuzují o jistý časový přínos hodnoty peněz.

Při každé platbě daně musí být jednoznačně identifikovány tři skutečnosti:

1. jaký daňový subjekt (nebo za jaký daňový subjekt) daň platí,
2. kterému finančnímu úřadu se platí (místně příslušnému podle sídla poplatníka),
3. na úhradu jaké daně platba směřuje.

Ad 1) Jednoznačnou identifikaci poplatníka zajišťuje variabilní symbol. Má-li přiděleno daňové identifikační číslo (DIČ), uvede kmenovou část DIČ, tj. čísla za národní značkou CZ, což je u osob právnických jejich identifikační číslo (IČO). Specifický symbol platby a Zpráva pro příjemce se využívají pouze u DPH.

Ad 2) Každý finanční úřad má vlastní číslo bankovního účtu, resp. jeho tzv. matrikovou část, která je proto stejná u všech bankovních účtů téhož finančního úřadu. DPFO spravuje 14 finančních úřadů, které odpovídají krajskému uspořádání ČR. Všechny jejich účty jsou vedeny u ČNB, jejíž bankovní kód je 0710.

Ad 3) Pro každou daň je stanoveno jednotné předčíslí (v rozsahu dvou až pěti číslic), které platí pro všechny finanční úřady v ČR. Pro daň z příjmů fyzických osob podávajících přiznání je stanoveno předčíslí 721.

A ještě je zapotřebí uvést tzv. konstantní symbol platby sloužící k identifikaci způsobu úhrady daně:

• 1148 – při bezhotovostním bankovním převodu (tj. prakticky z účtu na účet),

• 1149 – při odesílání peněz v hotovosti (přes banku, kampeličku nebo držitele poštovní licence).

Pokud má poplatník pochybnost, pod který finanční úřad, resp. jeho územní pracoviště spadá – což je nutno uvést v záhlaví každého daňového přiznání (tvrzení) – může nahlédnout do vyhlášky č. 48/2012 Sb., o územních pracovištích finančních úřadů, která se nenacházejí v jejich sídlech. Komplexnější informace, zejména ohledně umístění daňového spisu poplatníka (plátce) pak zájemce najde v pokynech Generálního finančního ředitelství číslo GFŘ D–23, včetně jeho přílohy a změnového Pokynu GFŘ D–26, viz www.FinancniSprava.cz .

 NahoruTISKOPIS PŘIZNÁNÍ K DPFO

Tiskopis přiznání k DPFO má označení 25 5405 MFin 5405 (4 strany) a pro každý kalendářní rok je vydáván nový vzor. Pro zdaňovací období kalendářního roku 2016 se jedná o vzor č. 23. Podpůrným tiskopisem, který je dobré mít po ruce, jsou Pokyny k vyplnění tohoto DAP, 25 5405/1 MFin 5405/1 – vzor č. 24 (4 strany).

Oproti DAP za předcházející rok 2015 doznal nový tiskopis pro rok 2016 jen pár drobných změn:

• Na 1. straně z položky 17 vypadla identifikace faxového spojení na poplatníka (zůstal zde jen jeho E-mail).

• Na 2. straně bylo u položky 49 opraveno dosavadní nepřesné označení jedné z nezdanitelných částí základu daně z titulu příspěvku poplatníka na jeho soukromé životní pojištění o chybějící přívlastek "soukromé".

• Na 2. straně bylo u položky 51 opraveno neúplné označení další nezdanitelné částky za úhradu poplatníka za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání doplněním chybějících slov "zkoušky…