2018.22.11
Snížení základu srážkové daně na základě zjištění v řízení o stížnosti proti postupu plátce daně – judikát
Ing. Jiří Šperl
Předmětem sporu bylo, zda v případě, že plátce daně srazí daň v souladu s podklady, které má k dispozici, může správce daně plátci daně v rámci řízení o stížnosti proti postupu plátce daně uložit plátci snížení základu daně na základě dodatečně zjištěných skutečností.
Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu č.j. 10 Afs 295/2017 - 28 ze dne 12. července 2018, publikovaného na www.nssoud.cz
Vymezení věci
Žalobce v listopadu 2013 požádal společnost ING Životní pojišťovna N. V. (dále jen "plátce daně") o částečný odkup podílových jednotek z investičního životního pojištění. Plátce daně mu vyhověl, avšak celkovou částku určenou k výplatě (567 298 Kč) zdanil srážkovou daní ve výši 15 %, ačkoli aby získal správný základ daně, měl podle žalobce předtím odečíst z této částky pojistné ve výši 146 200 Kč, které žalobce jako pojistník uhradil (§ 8 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů).
Žalobce proto podal na postup plátce daně stížnost, kterou Specializovaný finanční úřad zamítl. Žalobce se odvolal a Specializovaný finanční úřad částečně změnil své původní rozhodnutí a uložil plátci daně, aby snížil základ daně o částku 146 200 Kč. Zjistil totiž, že pojistné sice na účet plátce daně hradil výlučně žalobcův zaměstnavatel (Eurest), ale 25% podíl z takto uhrazené částky poté žalobci strhával z čisté mzdy.
Proti rozhodnutí, kterým Specializovaný finanční úřad vyhověl žalobci, se plátce daně odvolal k žalovanému Odvolacímu finančnímu ředitelství. To vyhovělo plátci daně a původní rozhodnutí (které bylo v žalobcův neprospěch) potvrdilo.
Proti rozhodnutí žalovaného podal žalobce žalobu, které městský soud vyhověl a rozsudkem ze dne 13. 9. 2017 zrušil rozhodnutí žalovaného. Postup plátce daně v okamžiku vyplácení částky byl podle soudu nepochybně v souladu s § 8 odst. 7 ZDP, protože plátce daně měl k dispozici pouze smlouvu, podle níž platila za žalobce pojistné v plné výši právě společnost Eurest. V řízení před správcem daně však žalobce doložil, že společnost Eurest mu následně čtvrtinu takto zaplaceného pojistného strhávala z čisté mzdy. To, že z pohledu plátce daně plynuly všechny platby formálně jen od společnosti Eurest, nemůže jít žalobci k tíži.
Proti rozsudku krajského soudu podal žalovaný (stěžovatel) kasační stížnost pro nesprávné posouzení právní otázky. Plátce daně měl jednoznačnou informaci, že pojistné hradil pouze žalobcův zaměstnavatel, a nebyl oprávněn snížit základ daně o částky, které zaměstnavatel srážel žalobci ze mzdy. Plátce tedy neporušil svou povinnost, nedopustil se nezákonnosti, a správce daně proto nemá jinou možnost než zamítnout stížnost proti jeho postupu. Ve veřejnoprávním řízení nelze narovnávat případnou újmu, která žalobci vznikla v soukromoprávním vztahu se zaměstnavatelem v důsledku toho, že zaměstnavatel sice formálně hradil plné pojistné, ale jeho část si pak bral od žalobce zpět.
Rozsudek Nejvyššího správního soudu
Kasační stížnost není důvodná.
Z odůvodnění rozhodnutí
Stěžovatel ve svém rozhodnutí zdůraznil, že pojistné uhradil žalobcův zaměstnavatel, tedy osoba od žalobce odlišná, a…
