2015.20.4
Vozidlo na alternativní pohon používáno v podnikání – 1. část
Ing. Christian Žmolík
Přestože jsou v současné době ceny pohonných hmot přívětivé, tak i nyní některé ekonomické subjekty svá vozidla přestavují na alternativní paliva, kterými nejčastěji bývá LPG (z angličtiny Liquefied Petroleum Gas, neboli zkapalněný ropný plyn, ve skutečnosti se jedná o směs propanu a butanu) a CNG (z angličtiny Compressed Natural Gas, což znamená stlačený zemní plyn). Motivací k této přestavbě je především úspora výdajů na pohonné hmoty, jelikož cena alternativních paliv je téměř poloviční oproti benzínu či naftě (z důvodu nižšího zatížení spotřební daní). Alternativní paliva jsou taktéž šetrnější k životnímu prostředí.
S přestavbou vozidla na alternativní pohon jsou ovšem spojeny nemalé náklady. Cena přestavby se v závislosti na typu motoru pohybuje u LPG mezi 20 000 Kč až 30 000 Kč a u CNG mezi 20 000 Kč až 40 000 Kč. Návratnost nákladů na přestavbu vozidla tak závisí na intenzitě používání daného vozidla a logicky – čím vyšší počet najetých kilometrů během roku, tím rychleji se přestavba vozidla "zaplatí" v ušetřených výdajích za pohonné hmoty. Na alternativní palivo LPG lze přestavět pouze zážehový (benzínový) motor a na CNG jen vznětový (naftový) motor, přičemž takto upravené mohou být motory jak osobních vozidel, tak i nákladních vozidel nebo autobusů.
Přestavba vozidla na alternativní pohon je velmi oblíbená především u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), které pro svoji podnikatelskou činnost nutně používají vozidla (jak osobní, tak nákladní), když pouhou změnou paliva mohou během roku na výdajích za pohonné hmoty ušetřit až několik desítek tisíc Kč. Přestavba vozidla používaného k podnikání na alternativní palivo a jeho provoz ovšem může podnikateli přinést některé komplikace ve vztahu k uplatňování daňových předpisů.
NahoruTechnické zhodnocení vozidla
Samotná přestavba vozidla na alternativní pohon je krokem, který jednoznačně vede k rozšíření vybavenosti a použitelnosti vozidla, což s odkazem na § 33 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění (dále jen ZDP) znamená modernizaci vozidla. Je-li podnikatel vlastníkem vozidla a toto vozidlo má zahrnuto do svého obchodního majetku, tak musí dávat pozor, zda se během zdaňovacího období neprovedly takové zásahy na vozidle, které mají charakter modernizace (rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti) nebo rekonstrukce (změna účelu nebo technických parametrů). V takovém případě by se jednalo se o technické zhodnocení vozidla. Výdaje na technické zhodnocení nejsou podle ustanovení § 25 odst. 1 písm. p) ZDP daňově uznatelným nákladem. Přesáhne-li hodnota úprav charakteru technického zhodnocení na jednom vozidle za jedno zdaňovací období částku 40 000 Kč, lze výdaje na technické zhodnocení zahrnout do základu daně postupně formou odpisů počínaje zdaňovacím obdobím, ve kterém bylo technické zhodnocení provedeno (dokončeno). Je-li vozidlo k zajištění zdanitelných příjmů používáno pouze částečně, bude se v souladu s § 28 odst. 6 ZDP do výdajů zahrnovat pouze poměrná část odpisů. Nepřesáhnou-li výdaje na technické zhodnocení vozidla za zdaňovací období částku 40 000 Kč, zahrnou se tyto výdaje v souladu s ustanovením § 24 odst. 2 písm. zb) ZDP jednorázově do nákladů.
Pokud je technické zhodnocení na vozidle provedeno v prvním roce odpisování po zaevidování vozidla do majetku, je podle ustanovení § 29 odst. 1 ZDP hodnota provedeného technického zhodnocení součástí vstupní ceny vozidla, tzn. že vstupní cenu nezvyšuje ani nemění, ale stává se její součástí od počátku a nemá tak vliv na volbu roční odpisové sazby (koeficientu) pro odpisování podle § 31 (rovnoměrný způsob) nebo § 32 ZDP (zrychlený způsob).
V březnu 2015 poplatník pořídil nákladní automobil ve vstupní ceně 780 000 Kč a ve stejném měsíci jej zaevidoval do majetku. Hned v následujícím měsíci, tj. v dubnu byla na tomto nákladním vozidle dokončena úprava motoru na alternativní palivo CNG v celkové částce 48 000 Kč. Vozidlo měl poplatník zařazeno v obchodním majetku a používal ho výhradně pro dosahování příjmů ze samostatné činnosti.
Řešení:
Jelikož technické zhodnocení na vozidle zařazeného do 2. odpisové skupiny ve formě úpravy motoru na alternativní palivo bylo provedeno v prvním roce odpisování po zaevidování vozidla do majetku, poplatník přičte hodnotu provedeného technického zhodnocení ke vstupní ceně vozidla, zvolí způsob odpisování (rovnoměrně nebo zrychleně) a bude odpisovat ze vstupní ceny 828 000 Kč (780 000 Kč + 48 000 Kč), tj. takto:
Rovnoměrné odpisování:
Zrychlené odpisování:
V případě provedení technického zhodnocení na vozidle, u kterého již byly daňové odpisy uplatněny (tj. technické zhodnocení bylo provedeno v jiném než prvním roce odpisování), bude hodnota technického zhodnocení zvyšovat vstupní cenu (v případě rovnoměrného způsobu odpisování) nebo zůstatkovou cenu (v případě zrychleného způsobu odpisování). Pro výpočet výše daňových odpisů se použije roční odpisová sazba (koeficient) pro zvýšenou vstupní (zůstatkovou) cenu.
Budeme vycházet ze zadání předchozího příkladu, jen pozměníme datum pořízení nákladního vozidla na září 2013 a všechny ostatní proměnné necháme stejné, tj. pořizovací cena vozidla je 780 000 Kč a úprava motoru na alternativní palivo CNG v celkové částce 48 000 Kč byla dokončena v dubnu 2015.
Řešení:
V případě odpisování vozidla rovnoměrným způsobem poplatník v roce dokončení technického zhodnocení zvýší vstupní cenu vozidla (780 000 Kč) o hodnotu technického zhodnocení (48 000 Kč) a pro výpočet výše ročního odpisu zvolí roční odpisovou sazbu pro zvýšenou vstupní cenu.
Uplatňuje-li poplatník zrychlený způsob odpisování, stanoví se roční odpis v roce dokončení technického zhodnocení jako podíl dvojnásobku zvýšené zůstatkové ceny vozidla a přiřazeného koeficientu zrychleného odpisování platného pro zvýšenou zůstatkovou cenu. V dalších zdaňovacích obdobích se výše ročního odpisu stanoví jako podíl dvojnásobku zůstatkové ceny vozidla a rozdílu mezi přiřazeným koeficientem zrychleného odpisování platným pro zvýšenou zůstatkovou cenu a počtem let, po které byl odpisován ze zvýšené zůstatkové ceny.
NahoruUplatnění výdajů na pohonné hmoty
Při uplatňování výdajů na pohonné hmoty se u OSVČ vychází z ustanovení § 24 odst. 2 písm. k) ZDP. Rozhodující pro správné uplatnění výdajů na pohonné hmoty je, zda se pro podnikatelské účely používá vozidlo vlastní zahrnuté nebo nezahrnuté do obchodního majetku poplatníka, či vozidlo pronajaté nebo vypůjčené.
V případě, že poplatník používá k pracovním cestám pro podnikatelské účely vlastní vozidlo, které má zahrnuto v obchodním majetku, bude do výdajů uplatňovat skutečnou spotřebu pohonných hmot. Stejně tak bude skutečnou spotřebu pohonných hmot uplatňovat v případě vozidla v nájmu nebo pořizovaného v rámci finančního leasingu. To znamená, že spotřebu vozidla bude poplatník prokazovat doklady za nákup pohonných hmot (benzín, motorová nafta, LPG, CNG) průkaznou evidencí jízd a účelem příslušné jízdy.
Použije-li podnikatel vozidlo také k soukromým účelům, může do základu daně z příjmů zahrnout pouze poměrnou část výdajů, které odpovídají poměru kilometrů ujetých pro dosažení, zajištění a udržení jeho zdanitelných příjmů k celkovému počtu kilometrů ujetých vozidlem. Vyplývá to zejména z ustanovení § 24 odst. 1 ZDP, ale především z ustanovení § 25 odst. 1 písm. u) ZDP, podle kterého do daňových výdajů nelze zahrnout výdaje na osobní potřebu poplatníka. To se týká všech výdajů souvisejících s vozidlem (servis, další provozní výdaje, nákup pneumatik apod.), s výjimkou daně silniční. Pro zjištění správného poměru využití vozidla pro soukromé a podnikatelské účely a pro účely uplatnění daňových výdajů na pohonné hmoty je nutné vést prokazatelnou evidenci jízd. Pokyn GFŘ č. D-22 k § 24 odst. 2 v bodě 22. požaduje, aby z vedené evidence jízd byly patrné minimálně tyto údaje:
-
datum jízdy,
-
cíl jízdy,
-
účel jízdy,
-
ujeté kilometry,
-
údaje o…
