2022.3.1
Zaměstnavatelé a zdravotní pojištění v kontextu podmínek pro doručování písemností v pracovněprávních vztazích
Ing. Antonín Daněk
Přijetím zákona č. 285/2020 Sb., kterým se změnil mj. zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen "zákoník práce" nebo "ZP"), nabyly dne 30. července 2020 účinnosti změny v oblasti doručování písemností v pracovněprávních vztazích.
Právní či jiné jednání, učiněné v písemné formě (doručovaná písemnost) a taxativním výčtem vyjmenované v ustanovení § 334 odst. 1 zákoníku práce, musí být zaměstnanci doručeno do vlastních rukou způsobem předepsaným v § 334 až 336 zákoníku práce. Za těchto podmínek se doručují písemnosti týkající se:
-
vzniku, změn a skončení pracovního poměru,
-
vzniku, změn a skončení dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr,
-
mzdového výměru,
-
záznamu o porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce.
Písemnosti neuvedené v § 334 odst. 1 zákoníku práce nemusejí být zaměstnanci doručeny do vlastních rukou postupem deklarovaným v § 334 až 336 zákoníku práce.
Příklad č. 1
Dohoda o provedení práce jako jediné zaměstnání pojištěnce byla sjednána na období 1. 1. 2022 – 31. 12. 2022 s příjmem převyšujícím od ledna částku minimální mzdy 16 200 Kč. Zaměstnavatel však tuto dohodu jednostranně vypověděl k datu 31. 3. 2022, zaměstnanec výpověď osobně převzal.
Z pohledu pracovního práva může zaměstnavatel (nebo zaměstnanec) dohodu o provedení práce či dohodu o pracovní činnosti jednostranně vypovědět. Pokud se zaměstnavatel rozhodne zrušit dohodu výpovědí, nepotřebuje k tomuto úkonu žádný zákonem předepsaný důvod, zaměstnance nechrání žádná ochranná doba. Zrušení pracovněprávního vztahu vzniklého na základě dohody musí být provedeno zásadně v písemné formě.
Ve zdravotním pojištění měl pojištěnec vyřešen svůj pojistný vztah (pojištění u zdravotní pojišťovny) do měsíce března 2022. Avšak od měsíce dubna musel být evidován u zdravotní pojišťovny v některé (tedy alespoň jedné) z těchto tří kategorií:
-
zaměstnanec v jiném zaměstnání s příjmy ze závislé činnosti, které zakládají účast na zdravotním pojištění (například zaměstnání na základě pracovní smlouvy), nebo
-
osoba samostatně výdělečně činná, anebo
-
osoba, za kterou platí pojistné stát (například uchazeč o zaměstnání),
přičemž postačí registrace v některé z těchto skupin osob třeba jen po část daného měsíce nebo dokonce postačuje i jen jeden den evidence v tomto měsíci.
Není-li využita některá ze tří uvedených možností, stává se pojištěnec na celý kalendářní měsíc duben (případně i na měsíce následující) osobou bez zdanitelných příjmů. Měsíční platba pojistného osobou bez zdanitelných příjmů činí v roce 2022 částku 2 187 Kč.
NahoruDoručení na pracovišti – jediný přednostní způsob
Podle § 334 odst. 2 zákoníku práce platí, že zaměstnavatel musí písemnost uvedenou v § 334 odst. 1 zákoníku práce doručit zaměstnanci do vlastních rukou na pracovišti. Jedná se tak o jediný přednostní způsob doručení. Není-li možné doručit zaměstnanci písemnost tímto způsobem, může si zaměstnavatel vybrat mezi těmito ostatními náhradními způsoby doručení:
-
kdekoliv bude zaměstnanec zastižen,
-
prostřednictvím provozovatele poštovních služeb,
-
prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací,
-
prostřednictvím datové schránky.
Protože zákon nestanoví pořadí použití jednotlivých způsobů doručení, je na zaměstnavateli, který náhradní způsob doručení dle své potřeby zvolí. Takže pokud nebylo možné doručit písemnost zaměstnanci do vlastních rukou na pracovišti, může zaměstnavatel přistoupit k jejímu doručení například prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Zaměstnavatel však musí být v tomto případě velmi obezřetný, neboť v případě soudního sporu musí prokázat, že doručení písemnosti na pracovišti nebylo možné, a proto přistoupil k jedné z náhradních variant doručení.
NahoruFikce doručení
Nově je zaměstnavatel povinen doručovat písemnost zaměstnanci na poslední adresu, kterou mu zaměstnanec sdělil, nikoli na poslední adresu zaměstnance, která je zaměstnavateli známa. Jestliže si zaměstnanec písemnost nevyzvedne do 15 kalendářních dnů, považuje se písemnost za doručenou posledním dnem této lhůty.
Příklad č. 2
Zaměstnanec nastoupil do zaměstnání v úterý dne 1. 2. 2022 a pracoval celý den. Poté již do práce nepřišel a ani se neomluvil, proto s ním zaměstnavatel podle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce okamžitě rozvázal pracovní poměr výpovědí. Zaměstnanec výpověď nepřevzal, proto se uplatnila fikce doručení, kdy dnem převzetí písemnosti bylo datum 18. 2. 2022. V období 2. 2. – 17. 2. byla zaměstnanci vykázána neomluvená absence.
I když se s účinností od 1. ledna 2015 již neplatí pojistné z titulu vykázané neomluvené absence, musí být zaměstnavatelem zabezpečen odvod pojistného z poměrné části minimálního vyměřovacího základu za celkem 18 kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci únoru. Tato poměrná část minima se vypočte jako [(18:28) x 16 200] a činí 10 414,28 Kč, 13,5 % pojistného pak 1 406 Kč.
Kdyby příjem zaměstnance za den 1. 2. dosáhl například částky 2 000 Kč, byl by proveden odvod pojistného za únor následovně:
Z částky zúčtovaného příjmu 2 000 Kč činí pojistné 270 Kč. Jedna třetina (90 Kč) by byla sražena zaměstnanci, dvě třetiny (180 Kč) by uhradil zaměstnavatel. Pojistné 13,5 % z rozdílu poměrné části minima a dosaženého příjmu ve výši 8 414,28 Kč (10 414,28 – 2 000) v celkové částce 1 136 Kč by bylo v plné výši sraženo zaměstnanci. To znamená, že z celkové platby pojistného 1 406 Kč by srážka zaměstnanci na zdravotní pojištění činila 1 226 Kč (90 + 1 136), platba zaměstnavatele pak 180 Kč.
NahoruSkončení zaměstnání v průběhu měsíce
Je pravdou, že pokud dochází k rozvázání pracovního poměru v "mimořádných" situacích (například ve zkušební době, z důvodu neomluvené absence apod.), pak takový pracovněprávní vztah nemusí končit k poslednímu dni kalendářního měsíce, ale je většinou ukončen v průběhu…
