2018.25.2
Změny v sociálním pojištění OSVČ 2019
Ing. Marta Ženíšková
Od 1. 1. 2019 dochází k významným změnám v placení záloh na pojistné na důchodové pojištění a v placení pojistného na nemocenské pojištění osobami samostatně výdělečně činnými (dále jen "OSVČ"). Tyto změny jsou obsaženy v zákoně č. 259/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Zároveň se valorizují hranice, jejichž výše se odvozuje od průměrné mzdy platné k 1. 1. příslušného kalendářního roku, tj. hranice pro účast na nemocenském pojištění, pro odvod záloh na důchodové pojištění a pojistného na nemocenské pojištění. Zvyšuje se minimální pojistné na nemocenské pojištění na 138 Kč.
NahoruI. ZMĚNY VE VÝŠI HRANIC ODVOZOVANÝCH OD PRŮMĚRNÉ MZDY
Průměrná měsíční mzda se zvyšuje z 29 979 Kč v roce 2018 na 32 699 Kč v roce 2019.
Maximální vyměřovací základ (48násobek průměrné mzdy) se zvyšuje z 1 438 992 Kč v roce 2018 na 1 569 552 Kč v roce 2019.
Částka rozhodná pro účast na nemocenském pojištění zaměstnanců se zvyšuje od 1. 1. 2019 z 2 500 Kč na 3 000 Kč. V návaznosti na změnu výše rozhodné částky se také od 1. 1. 2019 zvyšuje minimální měsíční základ pro placení pojistného na nemocenské pojištění OSVČ, a to z 5 000 Kč na 6 000 Kč. Minimální pojistné na nemocenské pojištění se zvyšuje za kalendářní měsíc od 1. 1. 2019 ze 115 Kč na 138 Kč.
Daňový základ (dále také "DZ") pro účast na důchodovém pojištění OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost (dále jen "OSVČ vedlejší"):
OSVČ vedlejší je povinně důchodově pojištěná v kalendářním roce, v němž vykonávala samostatnou výdělečnou činnost ve všech 12 kalendářních měsících, pokud daňový základ, popřípadě rozdíl mezi příjmy a výdaji, činil alespoň částku uvedenou jako DZ roční. Tato částka se snižuje o DZ měsíční za každý měsíc, v němž činnost nevykonávala. Pokud OSVČ vykonávala činnost například jen ve dvou měsících roku 2018, tak od 71 950 Kč se odečte 59 960 Kč. Ve dvou měsících bude povinně účastna důchodového pojištění při daňovém základu 11 990 Kč a vyšším. Nelze postupovat tak, že DZ měsíční 5 996 Kč se násobí dvěma měsíci, protože výsledná částka není správná (činí 11 992 Kč); při dosaženém příjmu 11 990 Kč a 11 991 Kč by podle tohoto postupu výpočtu hranice příjmu pro vznik účasti na důchodovém pojištění neměla platit pojistné za rok 2018, ale ve skutečnosti je povinna za rok 2018 pojistné platit.
Minimální měsíční vyměřovací základy (dále také "VZ") a minimální výše záloh činí:
NahoruII. ZMĚNY V POJIŠTĚNÍ OSVČ PODLE ZÁKONA Č. 259/2017 SB., KTERÝM SE MĚNÍ ZÁKON Č. 589/1992 SB., O POJISTNÉM NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ A PŘÍSPĚVKU NA STÁTNÍ POLITIKU ZAMĚSTNANOSTI, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ, A DALŠÍ SOUVISEJÍCÍ ZÁKONY
Změny v pojištění OSVČ byly vedeny snahou učinit systém uživatelsky přívětivější, ponechat OSVČ větší volnost při placení pojistného, nepenalizovat často neúmyslné zpoždění v platbě nebo rušit účast na nemocenském pojištění z důvodu nezaplacení pojistného do 20. dne následujícího měsíce. Některým OSVČ dělá problém, že zálohy za kalendářní měsíc se platí až v následujícím měsíci.
Zálohy na pojistné v současné době plní pouze funkci zálohy, ani na placení zálohy a ani na její výši již nic nenavazuje (dříve existovala provázanost záloh na pojistné na důchodové pojištění s nemocenským pojištěním). Bylo tedy možno upustit od určování výše měsíčního vyměřovacího základu a od oznamování placení záloh dopředu. Zároveň se v nové úpravě dbalo na to, aby OSVČ, která bude postupovat nadále jako dosud, tj. podle úpravy platné do konce roku 2018, nebyla za to "potrestána" penalizací dluhu na zálohách nebo ukončením účasti na nemocenském pojištění.
Je-li uvedeno číslo paragrafu, rozumí se tím příslušné ustanovení v zákoně č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen "zákon o pojistném") ve znění od 1. 1. 2019.
NahoruA. Zálohy na důchodové pojištění
Nahoru1. Splatnost záloh na důchodové pojištění
Do konce roku 2018 je záloha za kalendářní měsíc splatná od 1. do 20. dne následujícího měsíce (záloha za říjen je splatná od 1. do 20. listopadu). Od ledna 2019 je záloha za kalendářní měsíc splatná od 1. do posledního dne tohoto měsíce (záloha za březen je splatná od 1. 3. do 31. 3.) – § 14a odst. 1 zákona o pojistném.
Za kalendářní měsíc, v němž OSVČ zahájila činnost, je záloha splatná ode dne, v němž zahájila činnost, do konce následující měsíce – § 14a odst. 1 zákona o pojistném. Zahájila-li činnost 20. 4., záloha za duben je splatná od 20. 4. do 31. 5. Obdobně to platí pro OSVČ vedlejší, která se dobrovolně v průběhu kalendářního roku přihlásila k důchodovému pojištění; splatnost zálohy je ode dne podání přihlášky do konce následujícího měsíce – § 14a odst. 1 zákona o pojistném.
Nahoru2. Placení záloh na důchodové pojištění
OSVČ, která zahájí činnost v prosinci nebo se v prosinci přihlásí dobrovolně k důchodovému pojištění, za prosinec není povinna zaplatit zálohu – § 14a odst. 1 zákona o pojistném.
Podle přechodného ustanovení nebude OSVČ platit v lednu 2019 dvě zálohy (za prosinec 2018 a za leden 2019). Zálohu za prosinec 2018 OSVČ není povinna platit. To, co zaplatí v lednu jako zálohu, bude považováno za zálohu jen za leden, i když v lednu 2019 zaplatí zálohu dvěma nebo více platbami. V případě, že si přeje zálohu za prosinec zaplatit, musí ji zaplatit v období od 21. 12. do 31. 12. 2018, nebo si o výši této zálohy navýšit zálohu za listopad 2018.
U OSVČ vedlejší, která nebyla povinna platit zálohy, protože v předchozím kalendářním roce byl u ní daňový základ nižší, než činila jeho výše rozhodná pro účast na důchodovém pojištění, vznikla povinnost podle dosavadní úpravy platit zálohy již za měsíc, v němž podala přehled. Podle nové úpravy vzniká v takovém případě povinnost platit zálohy od kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byl nebo měl být podán přehled za předchozí rok – § 13a odst. 1 písm. b) zákona o pojistném.
Příklad 1.
OSVČ vedlejší nebyla povinna platit zálohy, ale na základě podaného přehledu je povinna zálohy opět platit:
-
Jestliže byl přehled podán v březnu 2018, tak za březen 2018 již musela OSVČ zálohu zaplatit.
-
Jestliže bude přehled podán v březnu 2019, tak záloha musí být zaplacena až za duben.
OSVČ vedlejší, která byla povinna platit zálohy, tak není-li podle výše daňového základu uvedeného na přehledu podanému za předchozí kalendářní rok povinně účastna důchodového pojištění, platila naposledy zálohu za kalendářní měsíc předcházející měsíci, v němž byl nebo měl být podán přehled. Podle nové úpravy nemusí zaplatit zálohu za kalendářní měsíc, v němž podala nebo měla podat přehled – § 13a odst. 1 písm. b) zákona o pojistném.
Příklad 2.
OSVČ vedlejší byla povinna platit zálohy za všechny měsíce kalendářního roku. Po podání přehledu za tento rok se zjistilo, že měla v tomto roce tak malé příjmy, že v něm není povinně důchodově pojištěná. Přehled za tento rok podala v březnu následujícího roku. Jestliže přehled podala:
-
za rok 2017 v březnu 2018, zálohu za březen 2018, která se platila od 1. do 20. 4., již nebyla povinna platit,
-
za rok 2018 v březnu 2019, také není povinna zaplatit zálohu za měsíc březen.
OSVČ vedlejší, která se dobrovolně přihlásila k důchodovému pojištění v průběhu kalendářního roku, je povinna jak podle dosavadní úpravy, tak i po roce 2018, začít platit zálohy již za měsíc, ve kterém se přihlásila k pojištění. Nově se stanoví konec období pro placení záloh. Podle dosavadní úpravy platila OSVČ zálohy ještě za kalendářní měsíc předcházející měsíci, v němž podala nebo měla podat přehled za kalendářní rok, v němž se přihlásila k důchodovému pojištění. Nově končí povinnost platit zálohy za prosinec kalendářního roku, za který se přihlásila k důchodovému pojištění – § 13a odst. 1 písm. a) zákona o pojistném.
Příklad 3.
OSVČ se přihlásila dobrovolně k důchodovému pojištění v červnu. Za kalendářní rok, v němž se přihlásila k důchodovému pojištění, podá přehled v následujícím roce v dubnu. Jestliže se přihlásila:
-
v červnu 2017, zaplatila zálohu za červen v období od 1. do 20. 7. 2017; povinnost platit zálohu aspoň v minimální výši měla naposledy za březen 2018,
-
v červnu 2019, musí zaplatit zálohy za červen až prosinec 2019 aspoň v minimální výši.
Zaplatí-li OSVČ zálohu na pojistné za kalendářní měsíc až v následujícím kalendářním měsíci (do konce následujícího měsíce), nebude se z této dlužné zálohy platit penále – § 20 odst. 5 písm. b) zákona o pojistném. OSVČ, které by nadále platily zálohy ve lhůtě podle staré úpravy, nebudou za to postihovány.
Příklad 4.
OSVČ hlavní zahájí podnikání v únoru 2019. Dne 15. 3. zaplatila zálohu 2 388 Kč a až do prosince platí každý měsíc zálohu v minimální výši 2 388 Kč.
Podle nové úpravy měla zaplatit zálohu za únor od 20. 2. do 31. 3. Zálohu za březen má zaplatit v březnu. Dne 15. 3. zaplatila zálohu za únor, v březnu měla zaplatit ještě jednou aspoň 2 388 Kč jako zálohu za březen. Zálohu za březen nezaplatila v březnu, ale až v dubnu, zálohu za duben zaplatila v květnu atd. I když za všechny měsíce, kromě měsíce února, byla záloha placena po splatnosti, nebude OSVČ v tomto případě platit penále. Dlužnou zálohu uhradila vždy do konce následujícího měsíce.
Podle přechodného ustanovení dluh na zálohách za měsíce roku 2018 zaniká dnem 31. 12. 2018. To znamená, že od 1. 1. 2019 nenabíhá penále ze záloh roku 2018, které nebyly zaplaceny do 31. 12. 2018. V lednu 2019 a v následujících měsících až do podání přehledu za rok 2018 nelze již nezaplacené zálohy za měsíce roku 2018 doplatit ani dobrovolně.
Nahoru3. Výše zálohy na důchodové pojištění
Podle úpravy platné do konce roku 2018 si OSVČ určovala měsíční vyměřovací základ při respektování minimální a maximální výše měsíčního vyměřovacího základu. Výši měsíčního vyměřovacího základu si určovala tím, že odvedla zálohu na pojistné ve výši vypočtené z určeného měsíčního vyměřovacího základu. Z tohoto důvodu musela OSVČ oznamovat OSSZ placení záloh dopředu. Jestliže minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ činí například 10 000 Kč (záloha z něho vypočtená činí 2 920 Kč), tak zaplatí-li OSVČ za říjen 2018 zálohu 5 840 Kč v období od 1. do 20. 11., znamená to, že si určila měsíční vyměřovací základ za říjen 20 000 Kč. Nezaplatí-li zálohu za listopad, vznikne jí dluh na záloze 2 920 Kč; z tohoto dluhu nabíhá penále až do jeho zaplacení.
Od 1. 1. 2019 odpovídá předpis výše zálohy minimálnímu měsíčnímu vyměřovacímu základu – § 14 odst. 2 zákona o pojistném. OSVČ si již neurčuje měsíční vyměřovací základ a nebude oznamovat placení záloh dopředu. Platit zálohy ale může OSVČ i nadále ve vyšší částce než činí záloha vypočtená z minimálního měsíčního vyměřovacího základu. Z přeplatku se nejdříve uhradí nejstarší dlužné pojistné, potom běžná záloha, další splatné závazky a naposledy zálohy na další měsíce, naposledy na prosinec. Pokud po úhradě záloh až do prosince zůstane ještě přeplatek, může být použit na úhradu splatných závazků v dalším období. OSVČ si také může požádat o jeho vrácení. Nebude-li požádáno o vrácení přeplatku do konce kalendářního roku, přemění se přeplatek na zálohu a bude vyúčtován jako záloha na přehledu o příjmech a výdajích za tento rok – § 13a odst. 6 zákona o pojistném.
Příklad 5.
Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ činí od dubna 2019 10 000 Kč (záloha z něho vypočtená činí 2 920 Kč). Za květen 2019 zaplatí OSVČ zálohu 6 000 Kč v období od 1. do 31. 5., za červen zálohu nezaplatí. V…
