Změny ve zdravotním pojištění od 1. ledna 2024

2024.4.4

Změny ve zdravotním pojištění od 1. ledna 2024

Ing. Antonín Daněk

 NahoruDopady zvýšení minimální mzdy k 1. lednu 2024 na částku 18 900 Kč při placení pojistného zaměstnavatelem

Minimální mzda představuje pro zaměstnavatele ve zdravotním pojištění významnou hodnotu, neboť určuje minimální vyměřovací základ zaměstnance, případně jeho poměrnou část, a projevuje se například:

• při provádění dopočtu a doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu v situaci, kdy je příjem zaměstnance při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc nižší než 18 900 Kč, přičemž musí být zaměstnavatelem u zaměstnance toto povinné minimum dodrženo nebo

• při provádění tohoto dopočtu a doplatku pojistného v situacích, kdy se snižuje minimální vyměřovací základ zaměstnance na poměrnou část podle ustanovení § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, například tehdy, když zaměstnání nebo "státní kategorie" netrvají po celý kalendářní měsíc, anebo když je zaměstnanec nemocen.

Obdobně musí být minimální vyměřovací základ dodržen i v případě přečerpané dovolené. Dny přečerpané dovolené se vykazují jako dny neplaceného volna, za které se pojistné od 1. 1. 2015 již neplatí. Při výpočtu výše pojistného za poslední kalendářní měsíc trvání pracovního poměru, ve kterém se přečerpaná dovolená zohledňuje, odúčtuje zaměstnavatel náhradu mzdy a odvede pojistné z takto dosaženého vyměřovacího základu. Kdyby byl tento vyměřovací základ nižší než stanovené minimum, provedl by zaměstnavatel příslušný dopočet a doplatek pojistného.

Je-li zaměstnanci poskytnuto po celý kalendářní měsíc neplacené volno, odvede zaměstnavatel v roce 2024 pojistné z částky minimálního vyměřovacího základu 18 900 Kč ve výši 2 552 Kč, kdy celou částku uhradí zaměstnanec prostřednictvím zaměstnavatele dle § 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb. To znamená, že zaměstnanec 2 552 Kč zaměstnavateli zaplatí (v hotovosti do pokladny, převodem na účet) a tuto částku pak zaměstnavatel odvede zdravotní pojišťovně v rámci hromadné platby pojistného za všechny zaměstnance za příslušný kalendářní měsíc.

Jestliže soud po přezkoumání zaměstnancem podané žaloby na neplatnost rozvázání pracovního poměru rozhodl o nepřetržitém trvání pracovního poměru, pak zaměstnavatel:

1. dodatečně (se zpětnou platností) přihlásí osobu jako zaměstnance,
2. odvede standardním způsobem pojistné ze zúčtované náhrady mzdy,
3. zajistí dodržení minimálního vyměřovacího základu za období neplatné výpovědi, tedy v těch měsících, na které zaměstnance dodatečně se zpětnou platností přihlašuje, s výjimkou osob, které:
4. nemusejí dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ ve smyslu ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.,
5. byly v uvedeném období zaměstnány v zaměstnání zakládajícím účast na zdravotním pojištění s příjmem alespoň na úrovni minimální mzdy,
6. po uvedené období podnikaly a platily si alespoň minimální zálohy jako OSVČ.

V této souvislosti bude důležité, zda některá z uvedených skutečností pokrývá celé předmětné období nebo pouze jeho část.

 NahoruPracovněprávní vztahy a minimální vyměřovací základ

Zvýšení minimální mzdy jako minimálního vyměřovacího základu zaměstnance na částku 18 900 Kč ovlivňuje placení pojistného u:

• dohody o pracovní činnosti (více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele), pokud příjem činí alespoň 4 000 Kč,

• dohody o provedení práce (více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele), pokud příjem převyšuje 10 000 Kč (hranice příjmu 10 000 Kč platí do 30. 6. 2024),

• pracovní smlouvy při jakékoli výši příjmu

v situaci, kdy zaměstnání trvá celý kalendářní měsíc a pro zaměstnavatele jako plátce pojistného platí povinnost zákonné minimum dodržet.

Výjimkou z výše uvedeného jsou osoby nebo situace vyjmenované v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., kdy zákonné minimum nemusí být dodrženo – v takových případech je vyměřovacím základem zaměstnance zúčtovaný příjem, tedy částka relevantně i nižší než 18 900 Kč.

 NahoruNekolidující zaměstnání

Podle ustanovení § 25 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, je ve zdravotním pojištění přípustný souběh zaměstnání a kategorie, kde hradí pojistné stát – uchazeč o zaměstnání, za podmínky, že příjem nepřesáhne polovinu minimální mzdy.

To znamená, že v tomto tzv. nekolidujícím zaměstnání mohl mít zaměstnanec do prosince 2023 příjem maximálně ve výši 8 650 Kč, od 1. 1. 2024 se tato horní hranice zvýšila na 9 450 Kč.

 NahoruOsoby bez zdanitelných příjmů

Zvýšení minimální mzdy vždy ovlivňuje placení pojistného touto specifickou kategorií plátců. Kdo je tedy ve zdravotním pojištění osobou bez zdanitelných příjmů? Mezi tyto osoby – jako plátce pojistného – se řadí například:

- žena v domácnosti, která

• není zařazena v kategorii osob, za které platí pojistné stát,

• nepečuje celodenně osobně a řádně alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku,

• nepobírá žádný důchod z důchodového pojištění,

• není v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání apod.,

- pojištěnec pracující jen na dohody o pracovní činnosti při příjmu nižším než 4 000 Kč nebo na dohody o provedení práce při příjmu do 30. 6. 2024 nepřevyšujícím 10 000 Kč. V této souvislosti platí, že ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání a posouzení osoby jako zaměstnance sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele;

- pojištěnec, který se nepovažuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance (například členové okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise plnící úkoly podle volebních zákonů),

- student školy, která nebyla ministerstvem školství,…