2015.17.1
Automobil v podnikání – test znalostí
Jaroslava Pfeilerová
Při výkonu své podnikatelské činnosti se většina právnických i fyzických osob neobejde bez automobilu. Při posuzování jednotlivých případů je potřebné vycházet z několika právních předpisů, zejména ze zákona o daních z příjmů, občanského zákoníku a také ze zákoníku práce.
Tento příspěvek je tvořen testovými otázkami ve vazbě na různé případy, se kterými se můžeme v praxi setkat při používání automobilu a musíme je vyřešit z daňového hlediska i z hlediska nároků zaměstnanců.
Zaměstnancům, kteří na žádost zaměstnavatele využili k pracovní cestě jiný než služební automobil, náleží náhrady jízdních výdajů. Jedná se o cestovní náhrady stanovené zákoníkem práce. Tyto náhrady jsou pro zaměstnance příjmem, který podle ust. § 6 odst. 7 písm. a) ZDP není do limitu stanoveného zákoníkem práce předmětem daně z příjmů ze závislé činnosti. Zaměstnavatelé mohou poskytnuté cestovní náhrady v plné výši daňově uplatnit (§ 24 odst. 2 písm. zh) ZDP).
1. Zaměstnanec vyslal zaměstnance na pracovní cestu a jako přepravní prostředek určil autobus. Může zaměstnanec bez souhlasu zaměstnavatele použít vlastní auto s tím, že bude nárokovat jízdné pouze ve výši odpovídající ceně jízdenky autobusu?
- Ano. Vzhledem k tomu, že zaměstnavatel nevynaloží na jízdní výdaje zaměstnanci vyšší náklady, může zaměstnanec použít jakýkoli přepravní prostředek.
- Ne. Zaměstnanec musí dodržovat podmínky pracovní cesty určené zaměstnavatelem.
2. Zaměstnanec použil na žádost zaměstnavatele osobní automobil. Při vyúčtování cestovních náhrad jsme zjistili, že se nejedná o vozidlo zaměstnance, ale jeho otce. Můžeme zaměstnanci vyplatit jízdní výdaje za použití tohoto vozidla ve výši stanovené zákoníkem práce?
- Ne. Aby bylo možné zaměstnanci uhradit jízdní výdaje stanovené zákoníkem práce, musel by zaměstnanec použít vlastní automobil.
- Pokud zaměstnanec použije na žádost zaměstnavatele jiné než služební vozidlo, má nárok na cestovní náhrady stanovené zákoníkem práce. Kdo je vlastníkem nebo provozovatelem vozidla, není v tomto případě důležité.
- Zaměstnavatel se v tomto případě může rozhodnout a zaměstnanci dobrovolně poskytnout jízdní výdaje. Nejedná se však o povinnou náhradu.
3. Zaměstnanec použil při pracovní cestě na žádost zaměstnavatele vlastní automobil a doložil doklad o nákupu PHM, na kterém je uvedena cena benzínu včetně DPH ve výši 32,50 Kč. V technickém průkazu vozidla jsou uvedeny následující údaje o spotřebě PHM: 9/7,20/7,86. Norma EU pro kombinovaný provoz není v technickém průkazu uvedena. Kolik činí náhrada za spotřebované PHM za jeden kilometr ujetý při pracovní cestě?
- 6,3065 Kč
- 6,2545 Kč
- 6,3325 Kč
4. Vozidlo, které zaměstnanec na žádost zaměstnavatele použil k pracovní cestě, je podle údajů v technickém průkazu zařazeno do kategorie N (jedná se o "vozidlo s mřížkou"). Jakou sazbu základní náhrady máme zaměstnanci poskytnout?
- Při použití nákladního vozidla v rámci pracovní cesty zaměstnanci nenáleží žádná sazba základní náhrady.
- Zaměstnanci náleží sazba základní náhrady ve výši 3,70 Kč.
- Zaměstnanci náleží dvojnásobek sazby základní náhrady ve výši 7,40 Kč.
5. V technickém průkazu vozidla má zaměstnanec uvedeny tři údaje o spotřebě paliva: 8,0/5,20/6,20 a současně je zde uvedena norma 1999/100/ES. Z jakého údaje máme vycházet při stanovení náhrady výdajů za spotřebované PHM?
- Technický průkaz vozidla obsahuje normu pro kombinovaný provoz podle norem EU (ES). Z toho důvodu bude použit třetí údaj ve středové hodnotě (6,20).
- Při výpočtu bude použit aritmetický průměr všech údajů uvedených v technickém průkazu vozidla.
6. V současné době jsou ceny PHM nižší, než je průměrná cena PHM stanovená vyhláškou MPSV. Vzhledem k této skutečnosti se zaměstnavatel rozhodl, že nebude akceptovat průměrné ceny PHM stanovené vyhláškou a zaměstnanci musí pro výpočet jízdních výdajů prokazovat cenu PHM dokladem o nákupu. Je postup zaměstnavatele správný?
- Ne. V souladu se zákoníkem práce se v případě, že zaměstnanec neprokáže cenu PHM dokladem o nákupu, vypočte výše náhrady za použití průměrné ceny PHM stanovené prováděcím právním předpisem (vyhláškou MPSV).
- Ano. Podmínky pracovní cesty stanoví zaměstnavatel. Z toho důvodu se může rozhodnout, že při výpočtu náhrady jízdních výdajů nebude využívat vyhlášku MPSV.
7. Zaměstnanec vykonal zahraniční pracovní cestu, při které se přepravoval vlastním automobilem. Zaměstnavatel poskytl zaměstnanci jízdní výdaje za stejných podmínek jako při tuzemské pracovní cestě, ale v souladu se zákoníkem práce mu za kilometry ujeté mimo ČR poskytl náhradu PHM v cizí měně. Zaměstnanec však požadoval, aby mu byla v cizí měně poskytnuta také sazba základní náhrady. Je zaměstnavatel povinen požadavku zaměstnance vyhovět?
- Ano. Za kilometry ujeté mimo ČR náleží zaměstnanci všechny náhrady v cizí měně.
- Ne. Zákoník práce stanoví sazbu základní náhrady vždy v české měně.
8. Zaměstnanec na žádost zaměstnavatele použil při pracovní cestě vlastní automobil s přívěsným vozíkem. Jak se použití přívěsného vozíku projeví v nároku zaměstnance na cestovní náhrady?
- Zákoník práce v tomto případě stanoví zvýšení sazby základní náhrady (3,70 Kč) o 15 %.
- Použití přívěsného vozíku k vlastnímu vozidlu nemá na výši cestovních náhrad žádný vliv.
- V tomto případě je potřebné zvýšit o 15 % součet sazby základní náhrady a náhrady za spotřebovanou PHM.
9. Zaměstnanec při pracovní cestě namísto původně určeného autobusu s následným souhlasem zaměstnavatele použil vlastní automobil s tím, že mu bude poskytnuta náhrada jízdních výdajů v ceně jízdenky autobusu. V souladu se stanovenými podmínkami pracovní cesty cestovali se zaměstnancem tímto automobilem ještě dva další zaměstnanci. Mají nárok na náhradu jízdních výdajů i tito spolucestující?
- Ano. Pokud by zaměstnavatel neschválil použití automobilu, hradil by jízdenky za autobus všem třem zaměstnancům.
- Ne. Nárok na jízdní…
