DAŇOVÝ & ÚČETNÍ MAGAZÍN

DU Profi DU magazín
dnes je 21.11.2024
Input:

Konstrukce dílčích základů daně u fyzických osob

31.1.2023, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 14 minut

2023.4.1
Konstrukce dílčích základů daně u fyzických osob

Ing. Stanislav Suchan, MBA

Příjmy u fyzických osob se rozdělují do pěti dílčích základů daně. Každý dílčí základ daně je svým způsobem ojedinělý a má svá specifika. V dnešním článku si na příkladech demonstrujeme výpočty jednotlivých dílčích základů daně, uvedeme si i jejich konstrukci. V daném článku budeme vycházet ze zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDP").

Úvod

Existuje tedy pět dílčích základů daně:

  • příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání), § 6 ZDP;

  • příjmy ze samostatné činnosti (podnikání), § 7 ZDP;

  • příjmy z kapitálového majetku, § 8 ZDP;

  • příjmy z nájmu, § 9 ZDP;

  • ostatní příjmy, § 10 ZDP.

Jak tedy správně zařadit určitý typ příjmů do daného dílčího základu daně? Je třeba postupovat následovně. V prvé řadě je třeba si položit následující dotazy:

  1. Je daný příjem předmětem daně? Jednodušší bude si vymezit, jaké příjmy nejsou předmětem daně. Tyto příjmy se do daňového přiznání neuvádějí.
  2. Je daný příjem od daně osvobozen? Pokud je odpověď ano, takový příjem se do daňového přiznání u fyzických osob neuvádí.
  3. Je daný příjem zdaněn srážkovou daní? V neposlední řadě je třeba vyřadit příjmy, které jsou zdaňovány srážkovou daní. Tyto příjmy se do daňového přiznání nezahrnují. Výjimku ovšem tvoří příjmy z § 6 odst. 4 ZDP – dohody mimo pracovní poměr (dohoda o pracovní činnosti a dohoda o provedení práce), u kterých se nepodepíše prohlášení k dani + jedná se o dohody do limitu daným zákonem, viz § 36 odst. 2 písm. m) ZDP. Podle § 6 odst. 4 písm. b) ZDP se do daného pravidla řadí i zaměstnání malého rozsahu. Poplatník se může rozhodnout, že tyto příjmy může zahrnout do daňového přiznání, ačkoli jsou zdaňovány srážkovou daní (může to být pro něj výhodné). Pokud se tak rozhodne, musí uvést všechny takové příjmy.

Příjmy, které nejsou předmětem daně

Tyto příjmy jsou v zákoně upraveny v následujících ustanoveních:

  • § 3 odst. 4 ZDP;

  • § 6 odst. 7 ZDP;

  • § 7 odst. 10 ZDP;

  • § 8 odst. 2 ZDP.

Do dané kategorie lze zařadit např. příjmy získané nabytím akcií nebo podílových listů podle zákona upravujícího podmínky převodu majetku státu na jiné osoby, viz § 3 odst. 4 písm. a) bod 1, příjmy získané vydáním podle právních předpisů upravujících restituci majetku, viz § 3 odst. 4 písm. a) bod 2 ZDP, úvěry nebo zápůjčky s výjimkou příjmu, který věřitel nabyl z vrácené zápůjčky nebo úvěru úplatným postoupením pohledávky vzniklé na základě této zápůjčky nebo úvěru, a to ve výši rovnající se rozdílu mezi příjmem plynoucím z vrácené zápůjčky nebo úvěru a cenou, za kterou byla pohledávka postoupena, viz § 3 odst. 4 písm. b) ZDP.

Příklad 1.

Fyzická osoba půjčila kamarádovi 100 000 Kč. Během roku mu byla vrácena částka 112 000 Kč.

Řešení:

Splátka jistiny ve výši 100 000 Kč nebude předmětem daně dle § 3 odst. 4 písm. b) ZDP. Úrok ve výši 12 000 Kč se zdaní jako příjem z kapitálového majetku, viz § 8 odst. 1 písm. c) ZDP.

Mezi další příjmy, které nejsou předmětem daně, lze zařadit příjmy z rozšíření rozsahu nebo vypořádání společného jmění manželů, viz § 3 odst. 4 písm. c) ZDP, příjem plynoucí poplatníkovi, daňovému rezidentovi, který vypomáhá s domácími pracemi v zahraničí, nebo daňovému nerezidentovi, který vypomáhá s domácími pracemi v tuzemsku, a to za stravu a ubytování (au-pair), viz § 3 odst. 4 písm. e) ZDP.

Pokud jsme v zaměstnaneckém poměru, můžeme od zaměstnavatele dostat příjem (většinou nepeněžní), který také nebude předmětem daně. Jedná se zejména o:

  • náhrady cestovních výdajů do výše zákonných limitů, viz § 6 odst. 7 písm. a) ZDP;

  • hodnota stravování poskytnutá zaměstnavatelem na pracovních cestách do výše zákonných limitů, viz § 6 odst. 7 písm. a) ZDP;

  • hodnota o osobních ochranných pracovních prostředků, pracovních oděvů a obuvi, mycích a čistících a dezinfekčních prostředků apod., viz § 6 odst. 7 písm. b) ZDP;

  • částky přijaté zaměstnancem zálohově od zaměstnavatele, aby je jeho jménem vydal nebo částky, kterými zaměstnavatel hradí zaměstnanci prokázané výdaje, které za zaměstnavatele vynaložil ze svého tak, jako by je vynaložil přímo zaměstnavatel, viz § 6 odst. 7 písm. c) ZDP;

  • náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce poskytované zaměstnanci podle zákoníku práce, viz § 6 odst. 7 písm. d) ZDP.

Příklad 2.

Fyzická osoba v rámci odměny u dohody o provedení práce obdržela i náhradu za cestovní výdaje v souladu se zákoníkem práce. Cestovné činilo 800 Kč.

Řešení:

Cestovní náhrady do výše limitu nejsou předmětem daně, viz § 6 odst. 7 písm. a) ZDP. Tato částka nepodléhá ani pojistnému.

Příklad 3.

Fyzická osoba se domluvila se svým zaměstnavatelem, že bude 3 dny v týdnu pracovat z domova, kde bude využívat svůj soukromý počítač a telefon. Se zaměstnavatelem byla domluvena paušální náhrada za využití soukromých věcí zaměstnance při práci z domova. Jedná se celkem o částku 180 Kč za den využití. Zaměstnanec odpracoval celkem 21 dní, z toho 13 dní pracoval z domova.

Řešení:

Celková náhrada činí 180*13 = 2 340 Kč. Tato částka nebude předmětem daně, viz § 6 odst. 7 písm. d) ZDP.

Příjmem se rozumí příjem peněžní i nepeněžní dosažený i směnou, viz § 3 odst. 2 ZDP. Jaký je tedy následující postup? Příjem, který je předmětem daně, nutně nemusí být zdanitelným příjmem, a tak se nemusí uvádět do daňového přiznání. Jedná se o tzv. příjmy, které jsou od daně osvobozené.

Příjmy od daně osvobozené

Nesmíme zapomenout, že ačkoli se osvobozené příjmy do daňového přiznání neuvádějí, může se i na takové příjmy vztahovat povinnost vůči finančnímu úřadu. Jedná se o ustanovení § 38v ZDP – oznámení o osvobozených příjmech fyzických osob. Pokud bychom obdrželi příjem, který je od daně osvobozen a převyšuje částku 5 000 000 Kč, museli bychom ho oznámit na finanční úřad. Samozřejmě existují výjimky. Článek se oznámením nezabývá. Více detailů lze nalézt v novém pokynu GFŘ D-59.

Osvobozené příjmy jsou uvedeny v následujících ustanoveních:

  • § 4 ZDP;

  • § 4a ZDP;

  • § 6 odst. 9 ZDP;

  • § 10 odst. 3 písm. c) ZDP.

V níže uvedené tabulce je výčet nejčastějších příjmů, které jsou od daně osvobozeny.

Příjmy, které jsou od daně osvobozeny Ustanovení ZDP
Příjem z prodeje rodinného domu a souvisejícího pozemku při splnění časových testů.
Příklad
Fyzická osoba prodala bytovou jednotku, ve které bydlela 13 měsíců za 5 400 000 Kč. Bytová jednotka byla pořízena za 4 500 000 Kč.
Řešení:
Příjem podléhá zdanění v § 10 ZDP, jelikož není splněn časový test 2 let dle § 4 odst. 1 písm. a) ZDP. 		§ 4 odst. 1 písm. a), b)
Příklad
Fyzická osoba zdědila bytovou jednotku v Brně od svých rodičů. Rodiče danou nemovitost vlastnili 20 let. Hodnota bytové jednotky dle dědického řízení je stanovena na 6 500 000 Kč. Fyzická osoba se rozhodla danou bytovou jednotku prodat za 7 500 000 Kč, jelikož bydlí v Praze ve svém rodinném domě.
Řešení:
Bezúplatné příjmy plynoucí z dědictví jsou od daně osvobozeny vždy, viz § 4a písm. a) ZDP. V daném případě se načítá časový test podle § 4 odst. 1 písm. b) ZDP. I kdyby časový test nebyl splněn, bude se jednat o osvobozený příjem, jelikož se časový test ponižuje o dobu, kdy nemovitost vlastnil zůstavitel.
Příjem z prodeje hmotné movité věci s výjimkou příjmu z prodeje cenného papíru, motorového vozidla, letadla nebo lodě, nepřesahuje-li doba mezi jejich nabytím a prodejem dobu 1 roku, movité věci, která je nebo v období 5 let před prodejem byla zahrnuta do obchodního majetku.
Příklad
Fyzická osoba prodala automobil Audi RS7 za 3 850 000 Kč. Automobil byl nakoupen v březnu 2022 za 3 300 000 Kč a prodán v dubnu 2023. Automobil nebyl vložen do obchodního majetku dle § 4 odst. 4 ZDP.
Řešení:
Časový test 1 roku je splněn, bude se tedy jednat o osvobozený příjem, ačkoli došlo k navýšení ceny. 		§ 4 odst. 1 písm. c)
Přijatá náhrada majetkové nebo nemajetkové újmy apod. § 4 odst. 1 písm. d)
Příjem z úplatného převodu podílu v obchodní korporaci, přesahuje-li doba mezi jeho nabytím a úplatným převodem dobu 5 let. § 4 odst. 1 písm. s)
Příjem z úplatného převodu cenných papírů a příjmy z podílů připadajících na podílové listy při zrušení podílového fondu, pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne za zdaňovací období částku 100 000 Kč. § 4 odst. 1 písm. w)
Příjem z úplatného převodu cenného papíru, přesáhne-li doba mezi nabytím a úplatným převodem tohoto cenného papíru při jeho úplatném převodu dobu 3 let. § 4 odst. 1 písm. x)
Bezúplatný příjem z nabytí dědictví nebo odkazu. § 4a písm. a)
Příjmy ze závislé činnosti (odborný rozvoj zaměstnanců, stravování apod.). § 6 odst. 9
Výhry z loterie a tomboly, pokud výše výhry nepřesahuje 1 000 000 Kč. § 10 odst. 3 písm. a) bod 1
Bezúplatné příjmy od příbuzného v linii přímé a v linii vedlejší, od osoby, se kterou poplatník žil nejméně po dobu jednoho roku, obmyšleného z jeho majetku, nabyté příležitostně, pokud jejich úhrn od téhož poplatníka ve zdaňovacím období nepřevyšuje částku 15 000 Kč. § 10 odst. 3 písm. c)

Příjmy zdaňované srážkovou daní

Níže si uvedeme příklady aplikace srážkové daně. Výčet se nebude týkat daňových nerezidentů a zdrojů příjmů dle § 22 ZDP. Jedná se především o:

  • dohody do výše zákonem stanovených limitů + zaměstnání malého rozsahu, viz § 6 odst. 4 ZDP;

  • příjmy autorů vymezených činností do 10 000 Kč za měsíc, viz § 7 odst. 6 ZDP;

  • úroky ze spořícího účtu, ze stavebního spoření, podíly na zisku apod., viz § 8 odst. 1 ZDP.

Konstrukce…

Nejnovější
více článků
Nejčtenější články
více článků
Nejnavštěvovanější semináře
    Nahrávám...