Návrh nového zákona o účetnictví - novinky nejen pro podnikatele - 2. část (dokončení)

2023.1.1

Návrh nového zákona o účetnictví – novinky nejen pro podnikatele – 2. část (dokončení)

Ing. Pavla Strakošová

Tento článek navazuje na svou první část, kterou můžete otevřít pod tímto odkazem.

 NahoruKonsolidace

Nově je navrženo, že konsolidaci nebudou podléhat malé a střední konsolidační celky, tzn., že konsolidace se bude týkat pouze velkých konsolidačních celků. Pojem "konsolidační celek" nahradil pojem stávajícího znění zákona "skupina účetních jednotek".

 NahoruAktiva a dluhy sledované v jiné měně

Návrh zákona zavádí obecnou definici aktiv a dluhů, které bude mít účetní jednotka povinnost v účetnictví vést jednak v měně účetnictví a současně i v měně odlišné od měny účetnictví. Tato povinnost bude dopadat na aktiva i související opravné položky a dluhy, které představují pevné nebo předem stanovené budoucí toky peněžních prostředků. Jelikož je nově umožněno vedení účetnictví ve funkční měně, vybraná aktiva, včetně souvisejících opravných položek, a dluhy, se povedou jednak ve funkční měně, tzn. v Kč nebo jiné měně účetnictví a současně i v měně odlišné od měny účetnictví.

 NahoruOceňování – vybrané novinky

Nově jsou pojmenovány dva okamžiky oceňování, oceňování prvotní a oceňování následné. Prvotní oceňování nahradilo stávající okamžik ocenění k okamžiku uskutečnění účetního případu a oceňování následné v podstatě nahradilo ocenění ke konci rozvahového dne. Následné oceňování lze provádět kdykoli po provedení prvotního ocenění.

Návrh zákona definuje místo pořizovací ceny nový pojem pořizovací náklady. Do pořizovacích nákladů aktiva se zahrnují:

• přímé pořizovací náklady aktiva, kterými se rozumí úhrn účetních hodnot aktiv přímo vynaložených za účelem nabytí oceňovaného aktiva,

• vedlejší pořizovací náklady aktiva, kterými se rozumí úhrn účetních hodnot aktiv přímo vynaložených za účelem toho, aby se oceňované aktivum dostalo na místo a do stavu umožňujících účetní jednotce ho užívat zamýšleným způsobem

• a nově i náklady na likvidaci aktiva, kterými se rozumí účetní hodnota rezervy na odstranění nebo demontáž oceňovaného aktiva a uvedení místa umístění tohoto aktiva do původního stavu.

Termín pořizovací náklady vychází ze stávajícího znění zákona z pojmu pořizovací cena. Nově se pořizovacími náklady budou oceňovat nejen nakoupená aktiva, ale i aktiva vyrobená vlastní činností účetní jednotky. Návrh zákona proto již nedefinuje vlastní náklady.

Místo reprodukční pořizovací ceny, návrh zákona zavádí reprodukční pořizovací náklady aktiva, kterými je úhrn reálné hodnoty oceňovaného aktiva, vedlejších pořizovacích nákladů aktiva a případně i nákladů na likvidaci aktiva.

Reálná hodnota se nově stanoví podle mezinárodních účetních standardů.

Návrh zákona o účetnictví zavádí nově oceňování současnou hodnotou. Současná hodnota zohledňuje v rámci ocenění časovou hodnotu peněz, kdy odhadovaný tok peněžních prostředků je diskontován.

Střední a velké účetní jednotky budou nově dlouhodobé dluhy, s výjimkou odloženého daňového dluhu, dlouhodobé rezervy a dlouhodobé pohledávky, s výjimkou odložené daňové pohledávky, oceňovat současnou hodnotou.

Účetní jednotky budou nově vykazovat v aktivech majetek pořízený prostřednictvím finančního leasingu.

Mikro a malé účetní jednotky budou také vykazovat v aktivech majetek pořízený prostřednictvím finančního leasingu. Tento majetek ocení pořizovacími náklady, ale nepoužijí současnou hodnotou.

Je navrženo, že součástí pořizovacích nákladů aktiva nabytého finančním leasingem bude současná hodnota přímých pořizovacích nákladů. Speciální způsob ocenění je zaveden proto, že při pořízení formou finančního leasingu jsou přímé pořizovací náklady vynakládány postupně (ve splátkách) a toto časové hledisko by se mělo projevit v hodnotě aktiva.

Nově návrh zákona obsahuje úpravu, jak zohlednit slevu vztahující se k pořizovací ceně dlouhodobého majetku, aktiva, která je přiznaná později po nabytí aktiva, což se v praxi může stát kdykoliv v následujících účetních obdobích po uvedení majetku do užívání. Nově se prvotní účetní hodnota aktiv oceňovaných na základě historických cen při následném ocenění upravuje o následnou změnu přímých nebo vedlejších pořizovacích nákladů a nákladů na likvidaci aktiva, u kterého jsou tyto náklady součástí jejich prvotní účetní hodnoty.

Návrh zákona opouští pojem "technické zhodnocení" a zavádí nový termín účetní dodatečné zhodnocení. Nově je navrženo, že prvotní účetní hodnota aktiv se při následném ocenění zvyšuje o účetní hodnotu účetního dodatečného zhodnocení u účetně odpisovaných aktiv.

Za účetní dodatečné zhodnocení se nově považují významné zásahy do aktiva nebo do majetku, který by byl aktivem, kdyby byl pod kontrolou účetní jednotky, provedené za účetní období, pokud by dané aktivum nebo majetek za předpokladu, že by tyto zásahy byly provedeny k okamžiku prvotního ocenění, měly významně vyšší reálnou hodnotu nebo významně delší dobu ekonomické životnosti, než měly k okamžiku prvotního ocenění.

Zásahy návrh zákona považuje za významné, pokud jejich účetní hodnota dosahuje částky určené účetní jednotkou, což se týká zásahů do aktiva, u kterého je stanovena výše účetní hodnoty pro vykazování jako stálé aktivum. Za významné jsou považovány částky odpovídající této hodnotě. Pro mikro a malé účetní jednotky obsahuje návrh zákona v oblasti účetního dodatečného zhodnocení zjednodušení. Nově mají malé a mikro účetní jednotky možnost při posuzování významných zásahů, kromě absolutní částky, určit navíc procento z účetní hodnoty zhodnocovaného aktiva nebo majetku. Což znamená, že pro posouzení, zdali malým a mikro účetním jednotkám vzniklo nebo nevzniklo účetní dodatečné zhodnocení, se použije nejen absolutní částka, ale také relativní částka ve vztahu k aktuální hodnotě zhodnocovaného aktiva nebo majetku. Hodnota zásahů se následně vztáhne k vyšší z uvedených částek a o účetní dodatečné zhodnocení se jedná jen v případě, pokud účetní hodnota zásahů dosahuje vyšší z obou částek. Skutečnost, zda se jedná o technické zhodnocení, se vždy posuzuje v rámci…