2016.16.1
Pokyn GFŘ D-28 – komentář
Ing. Jiří Vychopeň
Dne 28. 6 2016 nabyl účinnosti pokyn Generálního finančního ředitelství D-28 k promíjení pokuty za neoznámení osvobozeného příjmu (dále jen "pokyn GFŘ D-28"). Tento pokyn upravuje postup orgánů Finanční správy České republiky při rozhodování o promíjení pokuty za neoznámení osvobozeného příjmu podle příslušných ustanovení zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "daňový řád").
NahoruČlánek I. – Obecná ustanovení
První část (Čl. I.) pokynu GFŘ D-28 se zabývá právní úpravou oznamovací povinnosti poplatníků daně z příjmů fyzických osob zakotvené v § 38v zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDP"), kde je s účinností od 1. 1. 2015 stanoveno, že pokud poplatník daně z příjmů fyzických osob obdrží příjem, který je od daně z příjmů fyzických osob osvobozen a je vyšší než 5 000 000 Kč, je povinen oznámit správci daně tuto skutečnost do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém příjem obdržel, přičemž v oznámení o osvobozeném příjmu poplatník uvede
- výši příjmu,
- popis okolností nabytí příjmu,
- datum, kdy příjem vznikl.
Podle § 38v odst. 5 ZDP platí, že pokud osvobozený příjem, který podléhá povinnému oznámení, plyne do společného jmění manželů, nemusí oznamovací povinnost plnit oba manželé, ale stačí, když oznámení o osvobozeném příjmu učiní jeden z nich.
V pokynu GFŘ D-28 je uvedeno, že oznamovací povinnost podle § 38v ZDP se vztahuje na všechny příjmy osvobozené od daně z příjmů fyzických osob, tj. dle § 4, § 6a, § 6 a § 10 ZDP, s výjimkou příjmů, které správce daně může zjistit z rejstříků či evidencí, do kterých má přístup a které zveřejní na úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup. To podle GFŘ konkrétně znamená, že oznamovací povinnost podle § 38v ZDP se nevztahuje na příjmy osvobozené od daně podle § 4 odst. 1 písm. a), b) a u) ZDP, jedná-li se o příjmy z prodeje rodinného domu a souvisejícího pozemku, nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, a souvisejícího pozemku zapisovaných do katastru nemovitostí České republiky, nebo příjmy z prodeje nemovitých věcí zapisovaných do katastru nemovitostí České republiky.
V pokynu GFŘ D-28 je dále uvedeno s odkazem na § 136 odst. 2 DŘ, že pokud poplatník udělil plnou moc daňovému poradci pro zpracování a podání daňového přiznání a podává tak přiznání v prodloužené lhůtě, je povinen oznámení o osvobozeném příjmu podat v této prodloužené lhůtě.
V pokynu GFŘ D-28 je konstatováno, že pro případ, kdy poplatník nesplní oznamovací povinnost podle § 38v ZDP (případně dojde k pozdnímu podání oznámení osvobozeného příjmu), je v § 38w ZDP stanoven sankční postih ve formě pokuty za neoznámení osvobozeného příjmu ve výši
- 0,1 % z částky neoznámeného příjmu, pokud tuto povinnost poplatník splní, aniž by k tomu byl vyzván,
- 10 % z částky neoznámeného příjmu, pokud poplatník tuto povinnost splní v náhradní lhůtě poté, co byl k tomu vyzván, nebo
- 15 % z částky neoznámeného příjmu, pokud poplatník nesplní tuto povinnost ani v náhradní lhůtě.
NahoruČlánek II. – Promíjení pokuty
V další části (Čl. II.) pokynu GFŘ D-28 jsou blíže specifikovány podmínky pro rozhodování o promíjení pokuty za neoznámení osvobozeného příjmu.
Možnost promíjení pokuty za neoznámení osvobozeného příjmu je speciálně upravena v § 38w odst. 6 ZDP, podle kterého správce daně může zcela nebo zčásti prominout pokutu za neoznámení osvobozeného příjmu, pokud k nesplnění povinnosti oznámit osvobozený příjem došlo z důvodu, který lze s přihlédnutím k okolnostem daného případu ospravedlnit.
Další podmínky, které musí být v rámci řízení o prominutí pokuty za neoznámení osvobozeného příjmu dodrženy, vyplývají z obecné právní úpravy individuálního promíjení příslušenství daně obsažené v § 259 až 259c DŘ.
Z ustanovení § 259 odst. 1 DŘ vyplývá, že o prominutí pokuty za neoznámení osvobozeného příjmu může správce daně rozhodnout buď na základě žádosti daňového subjektu, nebo z moci úřední. V pokynu GFŘ D-28 je konstatováno s odkazem na položku 1 bodu 1 písm. c) sazebníku, který je přílohou k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, že žádost o prominutí pokuty za neoznámení osvobozeného příjmu podléhá správnímu poplatku ve výši 1 000 Kč, pokud je poplatníkem žádáno o prominutí částky vyšší než trojnásobek sazby poplatku. K tomu je blíže vysvětleno, že pokud tedy daňový subjekt žádá o prominutí částky 3 001 Kč a více, jeho žádost podléhá správnímu poplatku, jak výše uvedeno, zatímco žádost o prominutí částky 3 000 Kč a méně správnímu poplatku nepodléhá.
S odkazem na ustanovení § 259 odst. 2 DŘ, podle kterého může k prominutí příslušenství daně dojít od vzniku daňové povinnosti až do doby uplynutí lhůty pro placení daně, a to i poté, kdy došlo k jeho úhradě, je v pokynu GFŘ D-28 uvedeno, že úhrada pokuty za neoznámení osvobozeného příjmu není překážkou jejího případného prominutí.
Podle pokynu GFŘ D-28 není prominutí pokuty za neoznámení osvobozeného příjmu možné v případě naplnění podmínky vylučující možnost prominutí příslušenství daně podle § 259c odst. 2 DŘ. Podle uvedeného ustanovení není prominutí příslušenství daně možné, pokud daňový subjekt nebo osoba, která je členem jeho statutárního orgánu, v posledních 3 letech závažným způsobem porušil daňové nebo účetní právní předpisy. Podle pokynu GFŘ D-28 správce daně při rozhodování o žádosti o prominutí pokuty za neoznámení osvobozeného příjmu posuzuje naplnění podmínky stanovené v § 259c odst. 2 DŘ za 3 roky zpětně ke dni vydání rozhodnutí o žádosti.
Podle pokynu GFŘ D-28 se při testování naplnění uvedené podmínky pro vyloučení možnosti prominutí pokuty za neoznámení osvobozeného příjmu považuje za závažné porušení daňových nebo účetních předpisů situace, kdy testovaná osoba:
1. Je nebo byla nespolehlivým plátcem dle § 106a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem k tomu, že osoba má nebo měla status nespolehlivého plátce z titulu DPH, je zřejmé, že došlo k závažnému porušení daňových předpisů.
2. Byla alespoň jednou pravomocně uznána vinnou ze spáchání některého z trestných činů uvedených v § 53 odst. 2 písm. a) a c) DŘ (např. trestný čin zkrácení daně nebo neodvedení daně, trestný čin dotačního podvodu, trestný čin zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění),
3. Prováděla činnosti nebo se zapojila do obchodů, u kterých existuje důvodná obava, že z nich nebude uhrazena daň, a správce daně proto u tohoto subjektu vydal zajišťovací příkaz, který nebyl ve lhůtě uhrazen. Tuto…