V článku se zaměříme na otázku související s porovnáním zdanění osoby samostatně výdělečně činné (podnikatele) a zaměstnance s příjmy pouze ze závislé činnosti, a to v právních podmínkách roku 2023. Přitom zdaněním osoby rozumíme nejen vlastní odvod příslušné daně z příjmů fyzických osob, ale i odvedené pojistné na sociální a zdravotní pojištění, a to jak zaměstnancem (prostřednictvím zaměstnavatele), tak podnikatelem. Vlastní porovnání je řešeno výlučně z hlediska fyzických osob (zaměstnanec a podnikatel), proto zde nezohledňujeme odvody pojistného, které ze zákona povinně hradí zaměstnavatel za sebe. V úvodu si rozebereme legislativní podmínky pro stanovení daně z příjmů a příslušných pojistných a uvedeme si výchozí předpoklady pro srovnání zdanění zaměstnance a OSVČ ve zvolených konkrétních příkladech.
-
Základem daně u zaměstnance (dílčím základem daně) jsou dle § 6 odst. 12 ZDP příjmy ze závislé činnosti, vymezené v § 6 odst. 1 ZDP.
-
Základem daně u podnikatele (dílčím základem daně) jsou dle § 7 odst. 3 ZDP příjmy uvedené v § 7 odst. 1 a 2 ZDP snížené o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení s výjimkou příjmů uvedených v odst. 1 písm. d). Přitom pro zjištění dílčího základu daně se použijí ustanovení § 23 až 33 ZDP.
-
Za výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů se pro zjištění základu daně odečte dle § 24 odst. 2 písm. f) ZDP ve výši prokázané poplatníkem a ve výši stanovené tímto zákonem pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem podle zvláštních právních předpisů. Toto pojistné a příspěvek jsou u poplatníků, kteří vedou účetnictví, výdajem (nákladem), jen pokud byly zaplaceny, a to nejpozději do konce měsíce následujícího po uplynutí zdaňovacího období nebo jeho části.
-
Dle § 25 odst. 1 písm. g) ZDP za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely nelze uznat pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění hrazené poplatníkem majícím příjmy ze samostatné činnosti.
-
V rámci zdanění příjmů fyzické osoby jsou uplatňovány dle § 16 ZDP dvě sazby daně. Sazba daně 15 % se uplatní pro část základu daně do výše 48násobku průměrné mzdy a sazba daně 23 % se uplatní pro část základu daně přesahující 48násobek průměrné mzdy. Dále z § 38h odst. 2 ZDP vyplývá, že sazba měsíční zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti činí 15 % pro část základu pro výpočet zálohy do čtyřnásobku průměrné mzdy a 23 % pro část základu pro výpočet zálohy přesahující čtyřnásobek průměrné mzdy. Záloha se vypočte jako součet součinů příslušné části základu pro výpočet zálohy a sazby zálohy pro tuto část základu pro výpočet zálohy.
-
u zaměstnavatele 24,8 % z vyměřovacího základu, z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti,
-
u zaměstnance 6,5 % z vyměřovacího základu,
-
u OSVČ 29,2 % z vyměřovacího základu, z toho 28 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou účastnou důchodového pojištění a 2,1 % z vyměřovacího základu na nemocenské pojištění, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou účastnou nemocenského pojištění.
-
vyměřovacím základem zaměstnance pro pojistné na důchodové pojištění je dle § 5 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb. úhrn příjmů, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění;
-
vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je dle § 5b odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb. částka určená touto osobou, která činí nejméně 50 % daňového základu; daňovým základem se pro účely tohoto zákona rozumí dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti podle zákona o daních z příjmů, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů fyzických osob;
-
vyměřovacím základem zaměstnance pro účely zdravotního pojištění je dle § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. úhrn příjmů ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním;
-
vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné pro účely zdravotního pojištění dle § 3a odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. je 50 % daňového základu; daňovým základem se pro účely tohoto zákona rozumí dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti podle zákona o daních z příjmů, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů fyzických osob.
Vzhledem k tomu, že zaměstnanec nemá v souvislosti s příjmem ve výši hrubé mzdy žádné daňově uznatelné…