Příjmy z nájmu a zdravotní pojištění

2016.15.3

Příjmy z nájmu a zdravotní pojištění

Ing. Antonín Daněk

V praxi jsou frekventovanými formami dvoustranných ujednání nájmy nebytových prostor a nájmy domů a bytů.

 NahoruNájem nebytových prostor

O nájmu nebytových prostor se v novém občanském zákoníku z důvodu přeformulace nehovoří. S účinností od 1. 1. 2014 tedy místo nájmu nebytových prostor mluvíme o nájmu prostor sloužících podnikání.

Prostor sloužící podnikání je, slovy zákonodárce, prostor nebo místnost, který je pronajat za účelem provozování podnikatelské činnosti a slouží pak alespoň převážně podnikání, bez ohledu na to, je-li tento účel vyjádřen v nájemní smlouvě.

 NahoruNájem domu a bytu

Zvláštní ustanovení nového občanského zákoníku o nájmu bytu a nájmu domu se týkají případů, kdy pronajímatel přenechává nájemci byt či dům k uspokojení jeho bytových potřeb. Zásadním rysem těchto ustanovení je posílení práv nájemce, kdy pronajímatel jej může z nájmu vypovědět pouze z důvodů stanovených zákonem.

Jedním z rysů nového občanského zákoníku je snaha o potlačování formalismu. Nájemní smlouva podle něj nemusí nezbytně obsahovat náležitosti jako přesné označení bytu, jeho příslušenství, rozsah užívání, způsob výpočtu nájemného a související úhrady. Pro platně uzavřenou smlouvu podle nového občanského zákoníku postačí, sjednají-li si strany předmět nájmu a skutečnost, že za jeho užívání náleží pronajímateli úplata. Nájemní smlouva ovšem musí být písemná, s tím rozdílem, že její neplatnosti pro formální nedostatky se nebude moci dovolávat pronajímatel vůči nájemci.

Strany sjednávají nájemné jako pevnou částku za měsíc užívání předmětu nájmu. Pokud však strany výši nájemného neujednají, nemá to vliv na platnost nájemní smlouvy. V takovém případě má pronajímatel právo na nájemné v takové výši, jaká je v den uzavření smlouvy v místě obvyklá.

 NahoruPojištěnec ve zdravotním pojištění

Každý občan s trvalým pobytem na území České republiky je povinně účasten českého systému veřejného zdravotního pojištění. Z této skutečnosti vyplývají pro občana – pojištěnce určitá práva a četné povinnosti, kdy jednou z těchto poviností je potřeba řešení pojistného vztahu tak, aby mu nevznikl ve zdravotním pojištění problém. Pokud pojištěnec nevěnuje této záležitosti patřičnou pozornost, může se ocitnout v situaci, kdy v dané záležitosti obdrží od zdravotní pojišťovny výzvu nebo sdělení s vyčísleným dluhem na pojistném včetně penále, přičemž obojí je zdravotní pojišťovna povinna ze zákona uplatňovat.

 NahoruZákladní filosofie

Jakkoli je v tomto směru důležitý kalendářní měsíc, vždy postačí, když je pojištěnec registrován v některé ze tří dále uvedených kategorií i po dobu kratší, pro daný účel je dokonce vyhovující i jen jeden den příslušné evidence. Samozřejmě je nutno přihlédnout k tomu, aby byla u zaměstnání nebo v podnikání dořešena finanční stránka věci, to znamená, aby bylo zaplaceno příslušné pojistné zaměstnavatelem, případně záloha na pojistné u OSVČ. Kromě výdělečně činných osob jsou specifickými kategoriemi osoby, za které platí pojistné stát a osoby bez zdanitelných příjmů.

V právních podmínkách roku 2016 postačí pojištěnci v rámci kalendářního měsíce jeden den nebo několik dnů:

• zaměstnání, které zakládá účast na zdravotním pojištění nebo

• registrace v kategorii osoba samostatně výdělečně činná s povinností zaplacení alespoň minimální zálohy nebo

• "státní kategorie" (viz ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů),

čímž je z pohledu zdravotního pojištění vyřešen u pojištěnce celý kalendářní měsíc. Za zbylé dny se zdravotní pojišťovně nic neoznamuje a ani nedoplácí.

Není-li však splněna ani jedna z výše uvedených možností a pojištěnec není vyňat z českého systému veřejného zdravotního pojištění, třeba po dobu nepřetržitého pobytu v zahraničí delšího šesti…