2019.3.1
Přiznání k dani z příjmů FO za rok 2018 – tipy, rady, návody
Ing. Ivan Macháček
V souvislosti se zpracováním a podáním daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2018 si v příspěvku uvedeme některé otázky související s podáním daňového přiznání a možnosti, jak dosáhnout úspor na dani.
NahoruPovinnost podat daňové přiznání
Řádné daňové přiznání je povinen podle § 135 DŘ podat každý daňový subjekt, kterému to zákon ukládá, nebo daňový subjekt, který je k tomu správcem daně vyzván. Daňový subjekt je povinen v řádném daňovém tvrzení sám vyčíslit daň a uvést předepsané údaje, jakož i další okolnosti rozhodné pro vyměření daně. Daň je splatná v poslední den lhůty stanovené pro podání řádného daňového tvrzení.
Daňové přiznání u daní vyměřovaných za zdaňovací období, které činí nejméně 12 měsíců, se podává v souladu se zněním § 136 DŘ nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Jde-li o daňový subjekt, který má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo jehož daňové přiznání zpracovává a podává poradce, podává se daňové přiznání nejpozději do 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. To platí jen, je-li příslušná plná moc udělená tomuto poradci uplatněna u správce daně před uplynutím této tříměsíční lhůty. Pokud v šestiměsíční lhůtě tento poradce zemře nebo zanikne, zůstává tato lhůta zachována. Poradcem se rozumí jak daňový poradce, tak advokát.
Z § 38g ZDP vyplývá, že daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu.
Ve smyslu znění § 33 DŘ lhůta stanovená podle týdnů, měsíců nebo let počíná běžet dnem, který následuje po dni, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek běhu lhůty, a končí uplynutím toho dne, který se svým pojmenováním nebo číselným označením shoduje se dnem, kdy započal běh lhůty. Není-li takový den v měsíci, připadne poslední den lhůty na jeho poslední den. Z výše uvedeného znění daňového řádu vyplývá, že poslední možnost k včasnému podání daňového přiznání k dani z příjmů za zdaňovací období roku 2018 i splatnost daně je 1. 4. 2019 a v případě, že daňové přiznání zpracovává a podává poradce nebo jde o subjekt, jehož účetní závěrku je nutno ze zákona ověřit auditorem, půjde o termín 1. 7. 2019.
NahoruProdloužení lhůty pro podání řádného daňového přiznání
V souladu se zněním § 36 odst. 4 DŘ správce daně může na žádost daňového subjektu nebo z vlastního podnětu prodloužit až o 3 měsíce lhůtu pro podání řádného daňového tvrzení. Pokud předmět daně tvoří i příjmy, které jsou předmětem daně v zahraničí, může správce daně na žádost daňového subjektu v odůvodněných případech prodloužit lhůtu pro podání daňového přiznání až na 10 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Proti rozhodnutí o žádosti o prodloužení lhůty nelze uplatnit opravné prostředky.
Příklad 1.
Poplatník požádá dne 15. 3. 2019 o prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2018 o tři měsíce se zdůvodněním jeho dlouhodobého pobytu v nemocnici a následně v rehabilitačním ústavu (žádost je zpoplatněna správním poplatkem 300 Kč).
Varianta A: Správce daně vyhoví poplatníkovi a rozhodnutí o odložení lhůty pro podání daňového přiznání o 3 měsíce doručí poplatníkovi dne 28. 3. 2019.
V daném případě může poplatník bez jakýchkoliv sankcí podat řádné daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2018 do 1. 7. 2019.
Varianta B: Správce daně vyhoví poplatníkovi částečně a rozhodnutí o odložení lhůty pro podání daňového přiznání o 2 měsíce doručí poplatníkovi dne 28. 3. 2019.
V daném případě může poplatník bez jakýchkoliv sankcí podat řádné daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2018 do 3. 6. 2019 (dne 1. 6. je sobota).
Varianta C: Správce daně z důvodu určitých daňových nedostatků u poplatníka založených v osobním daňovém spisu nevyhoví poplatníkovi a rozhodnutí doručí poplatníkovi do 28. 3. 2019.
V tomto případě je povinen poplatník podat řádné daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2018 v zákonném termínu, tj. 1. 4. 2019.
Varianta D: Správce daně z důvodu určitých daňových nedostatků u poplatníka založených v daňovém spisu nevyhoví poplatníkovi, ale rozhodnutí je doručeno poplatníkovi až 8. 4. 2019.
V tomto případě je povinen poplatník podat řádné daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2018 v termínu do 25. 4. 2019. Dle § 36 odst. 3 DŘ platí, že je-li rozhodnutí, kterým nebylo žádosti plně vyhověno, oznámeno po uplynutí stanovené lhůty, o jejíž prodloužení je žádáno, končí běh této lhůty uplynutím tolika dnů po oznámení tohoto rozhodnutí, kolik dnů zbývalo v době podání žádosti do uplynutí stanovené lhůty.
NahoruPřehled odpočtů a slev, které nelze převést do následujících zdaňovacích období
Poplatník daně z příjmů fyzických osob by měl v rámci optimalizace daně postupovat tak, aby v daňovém přiznání k dani z příjmů za rok 2018 mohl v plné míře využít všechny odpočty od základu daně umožněné ustanovením § 15 ZDP (nezdanitelné části základu daně), všechny položky odčitatelné od základu daně specifikované v § 34 ZDP a všechny slevy na dani umožněné ustanovením § 35 až § 35bc ZDP. Je nutno si uvědomit, že neuplatněné odpočty od základu daně dle § 15 ZDP a neuplatněné slevy na dani v příslušném zdaňovacím období již nelze uplatnit v dalších zdaňovacích obdobích.
Odpočty, které při jejich neuplatnění propadají
- Odpočet hodnoty bezúplatného plnění (dary) dle § 15 odst. 1 ZDP – v úhrnu lze odečíst nejvýše 15 % ze základu daně.
- Odpočet úroků z úvěrů ze stavebního spoření a z hypotečních úvěrů použitých na financování bytových potřeb dle § 15 odst. 3 a 4 ZDP – úhrnná částka úroků, o které se snižuje základ daně ze všech úvěrů poplatníků v téže společně hospodařící domácnosti, nesmí překročit 300 000 Kč.
- Odpočet příspěvků na penzijní připojištění se státním příspěvkem, na penzijní pojištění a na doplňkové penzijní spoření dle § 15 odst. 5 ZDP – v celkovém úhrnu lze odečíst nejvýše 24 000 Kč zaplacených příspěvků poplatníkem.
- Odpočet pojistného na soukromé životní pojištění dle § 15 odst. 6 ZDP – maximální částka, kterou lze odečíst ve zdaňovacím období, činí v úhrnu 24 000 Kč.
- Odpočet zaplacených členských příspěvků členem odborové organizace této odborové organizaci dle § 15 odst. 7 ZDP – odečíst lze částku do výše 1,5 % zdanitelných příjmů podle § 6 ZDP, maximálně však do výše 3 000 Kč za zdaňovací období.
- Odpočet úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání dle § 15 odst. 8 ZDP – nejvýše lze uplatnit částku 10 000 Kč, u osoby se zdravotním postižením až 13 000 Kč a u osoby s těžším zdravotním postižením až 15 000 Kč.
Slevy na dani, které při jejich neuplatnění propadají
Slevy na dani dle § 35ba odst. 1 písm. a), písm. g) a písm. h) jsou roční slevou na dani, slevy na dani dle § 35ba odst. 1 písm. b) až f) lze uplatnit ve výši jedné dvanáctiny roční slevy za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro uplatnění nároku na snížení daně. Připomínáme zde ještě další speciální slevy na dani:
-
sleva na dani z titulu zaměstnání osob se zdravotním postižením a s těžším zdravotním postižením dle § 35 ZDP (nelze převést do dalšího zdaňovacího období),
-
sleva na dani u poplatníka, kterému byl poskytnut příslib investiční pobídky dle § 35a a § 35b ZDP.
NahoruCo vše může uplatnit podnikatel v rámci daňové evidence?
Základem daně je dle § 5 odst. 1 ZDP částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Dle § 7b odst. 1 ZDP daňová evidence obsahuje údaje o:
- příjmech a výdajích, v členění potřebném pro zjištění základu daně,
- majetku a dluzích.
V rámci sestavení daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob může poplatník, který vede daňovou evidenci, uplatnit v daňových výdajích například:
-
zakoupený movitý majetek, který nesplňuje ve smyslu § 26 odst. 2 písm. a) ZDP podmínku zařazení jako hmotný majetek, tj. vstupní cena tohoto majetku je nižší než 40 000 Kč – půjde např. o zakoupení počítače, notebooku, tiskárny, přístrojů a nářadí, mobilu, tabletu, kancelářského nábytku do podnikatelské kanceláře apod., a to i v případě, že tento movitý majetek bude zakoupen až v závěru kalendářního roku;
-
veškerý nehmotný majetek (např. software) bez ohledu na jeho vstupní cenu pořízený v průběhu zdaňovacího období dle § 24 odst. 2 písm. zn) ZDP;
-
veškeré nákupy režijního materiálu a zásoby materiálu pořízené v průběhu kalendářního roku i pořízené v rámci "předzásobení" ke konci kalendářního roku;
-
tvorba rezerv na opravy hmotného majetku zahrnutého v obchodním majetku poplatníka v souladu s § 7 ZoR a § 24 ods. 2 písm. i) ZDP.
Všechny výdaje však musí být účelně vynaložené a zdůvodnitelné. V případě daňové evidence má na rozdíl od účetnictví podnikatel tu výhodu, že pro daňové účely může využít veškeré výdaje od 1. ledna do 31. prosince 2018 a nemusí uplatňovat časové rozlišení těchto výdajů, jako se tomu děje při vedení účetnictví.
NahoruUplatnění daňové ztráty v běžném zdaňovacím období – návod
V § 5 odst. 3 ZDP se stanoví, že pokud podle účetnictví, daňové evidence (§ 7 ZDP) nebo podle záznamů o příjmech a výdajích (§ 9 ZDP) přesáhnou výdaje příjmy uvedené v § 7 a § 9 ZDP, je rozdíl daňovou ztrátou. O ztrátu upravenou podle § 23 ZDP se sníží úhrn dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů uvedených v § 7 až § 10 ZDP. Daňovou ztrátu nebo její část, kterou nelze uplatnit při zdanění příjmů ve zdaňovacím období, ve kterém vznikla, lze odečíst od úhrnu dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů uvedených v § 7 až § 10 v následujících zdaňovacích obdobích podle § 34 ZDP.
Příklad 2.
Poplatník daně z příjmů má za rok 2018 příjmy ze živnostenského podnikání jako OSVČ, z nájmu nemovité věci zahrnuté v obchodním majetku a ostatní příjmy z prodeje osobního automobilu z důvodu porušení časového testu pro osvobození od daně z příjmů dle § 4 odst. 1 písm. c) ZDP. Dosáhne následující dílčí základy daně:
Poplatník daně z příjmů musí uplatnit v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2018 odečet daňové ztráty z podnikání a z nájmu ve výši dílčího základu daně z ostatních příjmů. Z ustanovení § 5 odst. 3 ZDP totiž vyplývá, že o daňovou ztrátu se sníží úhrn dílčích základů daně dle § 7 až § 10 a pouze daňovou ztrátu nebo její část, kterou nelze uplatnit při zdanění příjmů ve zdaňovacím období, ve kterém vznikla, lze odečíst v následujících pěti zdaňovacích obdobích. Poplatník daně z příjmů fyzických osob uplatní v daňovém přiznání za rok 2018 odečet daňové ztráty pouze ve výši 42 000 Kč, zbývající část daňové ztráty z podnikání a z nájmu 9 000 Kč může uplatnit v dalších pěti bezprostředně následujících zdaňovacích období. Základ daně z příjmů se bude za zdaňovací období 2018 rovnat nule. Poplatník si nemůže uplatnit základní slevu na dani na poplatníka.
Příklad 3.
Fyzická osoba má za rok 2018 příjmy ze živnostenského podnikání a příjmy z nájmu nemovité věci nezahrnuté v obchodním majetku. Poplatník uplatňuje pouze základní slevu na dani na poplatníka. V daňovém přiznání za rok 2018 vykáže následující dílčí základy daně:
• daňová ztráta z podnikání (§ 7 ZDP): - 96 000 Kč
• dílčí základ daně z nájmu (§ 9 ZDP): 189 000 Kč
Poplatník daně z příjmů musí uplatnit v daňovém přiznání k dani z příjmů…