2016.7.1
Vliv zvýšení minimální a průměrné mzdy na limity v zákonu o daních z příjmů
Ing. Ivan Macháček
Minimální mzda je v § 111 ZP definována jako nejnižší přípustná výše odměny za práci v základním pracovněprávním vztahu podle § 3 zákoníku práce, přičemž mzda, plat nebo odměna z dohody nesmí být nižší než minimální mzda. Do mzdy a platu se pro tento účel nezahrnuje mzda ani plat za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli. Základními pracovněprávními vztahy se rozumí pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti).
V ustanovení § 21g ZDP se uvádí, že minimální mzdou se pro účely daní z příjmů rozumí měsíční sazba minimální mzdy podle právních předpisů upravujících výši minimální mzdy
a) účinná k prvnímu dni příslušného zdaňovacího období a
b) neupravená s ohledem na odpracovanou dobu a další okolnosti.
Nařízením vlády ČR č. 567/2006 Sb. byla stanovena pro týdenní pracovní dobu 40 hodin základní sazba minimální mzdy 48,10 Kč za hodinu nebo 8 000 Kč za měsíc. Tyto sazby zůstaly v nezměněné výši až do 31.7.2013, kdy na základě nařízení vlády č. 210/2013 Sb. došlo s účinností od 1.8.2013 ke zvýšení základní sazby minimální mzdy na částku 8 500 Kč (základní hodinová sazba se zvýšila na 50,60 Kč). K dalšímu zvýšení základní sazby minimální mzdy došlo nařízením vlády č. 204/2014 Sb. účinností od 1. ledna 2015 na 9 200 Kč (základní hodinová sazba se zvýšila na 55 Kč). Počínaje 1.1.2016 dochází na základě nařízení vlády č. 233/2015 Sb. ke zvýšení základní sazby minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin na 9 900 Kč za měsíc (základní hodinová sazba se zvyšuje na 58,70 Kč).
Pro poživatele invalidních důchodů zůstala sazba minimální mzdy do roku 2015 v nezměněné výši 8 000 Kč za měsíc (pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin), resp. 48,10 Kč za hodinu. Nařízením vlády č. 233/2015 Sb. je u poživatelů invalidních důchodů s účinností od 1.1.2016 zvýšena základní sazba minimální mzdy na 9 300 Kč za měsíc, resp. na 55,10 Kč za hodinu.
Nahoru1. Vliv minimální mzdy na osvobození vyplácených důchodů od daně z příjmů
Od daně z příjmů je podle § 4 odst. 1 písm. h) ZDP osvobozena za zdaňovací období (kalendářní rok) z úhrnu příjmů ve formě pravidelně vyplácených důchodů nebo penzí částka ve výši 36násobku minimální mzdy, která je platná k 1. lednu kalendářního roku; do této částky se však nezahrnuje výše příplatku nebo příspěvku k důchodu podle jiných právních předpisů.
Z výše uvedeného znění ustanovení ZDP a s přihlédnutím k vymezení minimální mzdy pro účely daně z příjmů v § 21g ZDP vyplývá, že pro kalendářní rok 2016 se vychází z minimální mzdy platné k 1.1.2016, tj. z částky 9 900 Kč a za kalendářní rok 2016 je osvobozena od daně z příjmů fyzických osob výše pravidelně vyplácených důchodů nebo penzí 9 900 Kč x 36 = 356 400 Kč.
Vývoj výše důchodů nebo penzí osvobozených od daně z příjmů
Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, rozeznává v § 4 ZDPo čtyři druhy důchodů, a to důchod starobní, invalidní, vdovský a vdovecký, a dále sirotčí důchod. Protože zákon o daních z příjmů v § 4 odst. 1 písm. h) ZDP hovoří o osvobození příjmů ve formě pravidelně vyplácených důchodů nebo penzí, tak se do limitu pro osvobození od daně z příjmů počítá nejen starobní důchod, ale i invalidní a vdovský (vdovecký) důchod. Při souběhu výplaty starobního důchodu a vdovského důchodu se pro posouzení limitu pro osvobození od daně z příjmů oba důchody sčítají.
Příklad 1.
Občan pobírá v roce 2016 starobní důchod z českého důchodového pojištění v celkové výši 371 300 Kč za rok.
Zdanitelným příjmem zdaňovaným jako ostatní příjmy dle § 10 ZDP je u občana částka 371 300 Kč – 356 400 Kč = 14 900 Kč. Vzhledem k tomu, že podle znění § 38g odst. 1 ZDP daňové přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, nemusí občan v dané situaci podávat daňové přiznání a nadlimitní výše neosvobozeného důchodu zůstane nezdaněna.
Příklad 2.
Občan pobírá v roce 2016 starobní důchod z českého důchodového pojištění v celkové výši 366 000 Kč za rok. Od listopadu 2016 začne podnikat a s ohledem na zvýšené výdaje spojené s vybavením kanceláře vykáže za zdaňovací období roku 2016 daňovou ztrátu ve výši 12 000 Kč.
Zdanitelným příjmem zdaňovaným jako ostatní příjmy dle § 10 ZDP je u občana částka 366 300 Kč – 356 400 Kč = 9 600 Kč. V daném případě poplatník musí za rok 2016 podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, ve kterém uvede:
-
daňovou ztrátu dle § 7 ZDP ve výši 12 000 Kč,
-
příjem dle § 10 ZDP (výše důchodu převyšující částku 356 400 Kč) ve výši 9 600 Kč.
Z daňové ztráty si poplatník v daňovém přiznání za rok 2016 uplatní výši 9 600 Kč, zbývající část daňové ztráty si může uplatnit jako odpočet od základu daně v následujících pěti zdaňovacích obdobích. Základ daně po odečtení části daňové ztráty bude roven nule a daňová povinnost bude nulová.
Podle znění § 4 odst. 3 ZDP se osvobození pravidelně vyplácených důchodů a penzí ve smyslu § 4 odst. 1 písm. h) ZDP nepoužije v případě, kdy součet příjmů podle § 6 a dílčích základů daně podle § 7 a 9 u poplatníka přesáhne ve zdaňovacím období částku 840 000 Kč. Do příjmů podle § 6 se pro účely tohoto ustanovení nezahrnují příjmy od daně osvobozené, ani příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, pokud se nepostupuje podle § 36 odst. 7 ZDP. Při překročení limitu 840 000 Kč u součtu příjmů podle § 6 (hrubá mzda) a dílčích základů daně podle § 7 a 9 je vyplácený důchod zdaněn v plné výši v rámci § 10 ZDP. V tomto případě je poplatník povinen podat daňové přiznání.
Zatímco podle znění § 4 odst. 1 písm. h) ZDP podléhá v roce 2016 zdanění jako ostatní příjem jen částka ročního důchodu převyšující hranici 356 400 Kč, tak v případě součtu příjmu z výdělečné činnosti důchodce dle § 6 a dílčích základů daně dle § 7 a 9 převyšujícího částku 840 000 Kč, podléhá zdanění celá výše vyplaceného ročního důchodu, tedy i do částky 356 400 Kč.
Nahoru2. Vliv minimální mzdy na uplatnění ročního daňového bonusu
Poplatník daně z příjmů fyzických osob má v souladu se zněním § 35c ZDP nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu EU nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor ve výši odstupňované podle počtu vyživovaných dětí, pokud neuplatňuje slevu na dani podle § 35a nebo § 35b. Toto daňové zvýhodnění může poplatník uplatnit formou:
Je-li v jedné společně hospodařící domácnosti vyživováno více dětí, posuzují se pro účely tohoto ustanovení dohromady.
Je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění na vyživované dítě vyšší než daňová povinnost vypočtená za příslušné zdaňovací období, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem, který může poplatník uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč, maximálně však do výše 60 300 Kč ročně.
Platí však omezující podmínka pro výplatu daňového bonusu uvedená v § 35c odst. 4 ZDP. Zde se uvádí, že daňový bonus může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem podle § 6, § 7, § 8 nebo § 9 ZDP alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy; u poplatníka, který má příjmy pouze podle § 9 ZDP, nesmí výdaje převýšit tyto příjmy. Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené, příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně s výjimkou příjmů, u nichž se uplatní postup dle § 36 odst. 7 nebo 8 ZDP a příjmy, které jsou podle § 38f vyjmuty ze zdanění.
Minimální výše příjmů podle § 6, § 7, § 8 nebo § 9 ZDP pro uplatnění daňového bonusu:
Pokud půjde o poplatníka pouze s příjmy zdaňovanými podle § 7 ZDP, pak poplatník musí dosáhnout v roce 2016 alespoň příjmy ve výši 59 400 Kč. Je nutno si uvědomit, že se jedná o příjmy a nikoliv o základ daně.
Příklad 3.
Občan má příjmy pouze ze samostatné činnosti na základě živnostenského podnikání. Za zdaňovací období roku 2016 dosáhnou příjmy z podnikání pouze částku 59 390 Kč, ke kterým uplatňuje paušální výdaje ve výši 60 %. Jiné příjmy občan nemá. Ve společně hospodařící domácnosti s ním žije 1 studující dítě.
Vzhledem k tomu, že poplatník daně z příjmů fyzických osob dosáhne za rok 2016 základ daně 23 756 Kč, činí vypočtená daň z příjmů 3 555 Kč. Poplatník si nemůže uplatnit plnou výši základní slevy na dani na poplatníka 24 840 Kč, takže zbytek této neuplatněné slevy na dani na poplatníka propadá. Jeho daňová povinnost za rok 2016 bude nulová. S ohledem na výši dosažených příjmů dle § 7 ZDP 59 390 Kč si poplatník nemůže v daňovém přiznání za rok 2016 uplatnit daňové zvýhodnění na jedno dítě ve výši 13 404 Kč formou daňového bonusu. Pokud by poplatník dosáhl stejné výše příjmů z podnikání za rok 2015, splnil by limit příjmů pro přiznání daňového bonusu ve výši alespoň 55 200 Kč, a v daňovém přiznání za rok 2015 by si mohl uplatnit plnou výši daňového bonusu 13 404 Kč.
Příklad 4.
Podnikatel má pouze příjmy ze živnostenského podnikání. Vede daňovou evidenci a za rok 2016 vykáže zdanitelné příjmy ve výši 452 000 Kč a daňové výdaje ve výši 494 000 Kč. Jiné příjmy občan nemá. Ve společně hospodařící domácnosti s ním žijí 2 studující děti.
V daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2016 poplatník uvede daňovou ztrátu 42 000 Kč, kterou si může uplatnit jako odpočet od základu daně v následujících pěti zdaňovacích obdobích. Pro účely nároku na daňový bonus na dvě vyživované děti žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti se posuzuje nikoliv základ daně dle § 7 ZDP, ale výše příjmů dosažených dle § 7 ZDP. Tato výše příjmů je vyšší než částka 59 400 Kč, a proto v daňovém přiznání poplatník uplatní nárok na daňový bonus z titulu daňového zvýhodnění na dvě vyživované děti.
Nahoru3. Vliv minimální mzdy na uplatnění měsíčního daňového bonusu u zaměstnance
Poplatník s příjmy ze závislé činnosti, který podepsal na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani, může při výpočtu měsíční zálohy na daň podle § 38h odst. 4 ZDP uplatnit nárok na slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. a), c) až f) a na daňové zvýhodnění. Záloha na daň se sníží u…
