2023.23.3
Vykazování ESG informací podle směrnice CSRD v souladu se standardy o udržitelnosti ESRS od 1. ledna 2024
Ing. Václav Tittelbach
Dne 31. července 2023 byly Evropskou komisí přijaty Evropské standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti (dále jen "ESRS"), které stanoví podrobné požadavky na obsah a strukturu informací o udržitelnosti vykazovaných podle směrnice CSRD. Cílem evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti je stanovit jednotný rámec pro vykazování těchto informací, které podnik zveřejňuje v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2464. ESRS poskytují jednotný rámec, který vede k poskytování dostatečných a relevantních informací a zároveň zabezpečí jejich srovnatelnost napříč Evropskou unií, jednotlivými sektory a podniky.
První sada ESRS standardů se skládá ze dvou průřezových standardů a deseti tematických standardů. Tematické standardy jsou rozděleny do tří skupin na environmentální, sociální a správu a řízení.
NahoruPrůřezové standardy ESRS 1 a ESRS 2
Standard ESRS 1 popisuje celkovou strukturu standardů ESRS, vysvětluje základní pravidla pro vypracování zprávy o udržitelnosti, definuje základní pojmy a stanovuje obecné požadavky pro zveřejnění informací týkajících se udržitelnosti. Standard ESRS 1 může být tedy považován za jakýsi koncepční rámec, pokud jde o vykazování informací o udržitelnosti. V dodatku B ESRS 1 jsou definovány základní kvalitativní charakteristiky informací o udržitelnosti, jako je jejich relevance, věrný a poctivý obraz, srovnatelnost, srozumitelnost a ověřitelnost.
Ve zprávě o udržitelnosti se uvádějí především informace, které splňují kritéria dvojí významnosti. Proto za velmi významnou část tohoto standardu mohou být považována ustanovení, která definují a dále upřesňují zásadu dvojí významnosti, na jejímž základě stojí celý ESG reporting podle standardů ESRS. Zásada dvojí významnosti má dva rozměry a těmi je finanční významnost a významnost dopadů. Podniky by tedy měly vykázat nejen, jak otázky udržitelnosti ovlivňují jejich výkonnost, pozici a rozvoj (outside-in perspective), ale i dopad činnosti podniku na společnost a životní prostředí (inside-out perspective). Pro stanovení dopadů je nutné stanovit hranice pro posouzení významnosti, které se obecně vzato zakládají na jejich míře a rozsahu a v případě negativních dopadů záleží i na jejich míře nenapravitelnosti. Zatímco finanční významnost se vztahuje spíše na informace, které jsou považovány za významné pro primární uživatele účetního výkaznictví.
Další část, která je velmi důležitou pro povinné podniky, jsou přechodná ustanovení. V rámci legislativního procesu tvorby ESRS bylo přistoupeno k postupnému zavádění některých požadavků. K tomuto kroku bylo přistoupeno především z důvodu administrativní náročnosti některých reportovacích povinností a také kvůli poměrně krátké legisvakanční době. Mezi největší úlevy lze zařadit uvádění emisí skleníkových plynů tzv. scope 3 podle standardů ESRS E1-E6 pro podniky nebo skupiny, které spadají do působnosti směrnice CSRD, ale nepřekročí průměrný počet 750 zaměstnanců během účetního období. Tyto podniky mohou vynechat data o emisích scope 3 a celkových emisích skleníkových plynů za první rok sestavení své zprávy o udržitelnosti. Dále jsou o jeden rok posunuty i požadavky na zveřejnění některých informací podle standardu ESRS S1.
Standard ESRS 2 stanovuje již podrobnější požadavky na informace, které jsou společné pro všechny podniky. V rámci ESRS 2 se tedy poskytují informace na obecné úrovni o všech významných záležitostech udržitelnosti v oblastech podávání zpráv o řízení, strategii, dopadu, řízení rizik a příležitostí a o ukazatelích a cílech. V tabulce níže naleznete některé zásadní požadavky na zprávu o udržitelnosti, které vyplývají z požadavků ESRS 2 (výčet je pouze ilustrativní a nezahrnuje úplně všechny požadavky).
NahoruEnvironmentální standardy
ESRS E1 – Změna klimatu
Cílem tohoto standardu je specifikovat požadavky na zveřejňování informací, které uživatelům prohlášení o udržitelnosti umožní porozumět:
- jak podnik ovlivňuje změnu klimatu z hlediska významných pozitivních a negativních skutečných a potenciálních dopadů,
- minulému, současnému a budoucímu úsilí podniku o zmírnění změny klimatu v souladu s Pařížskou dohodou (nebo aktualizovanou mezinárodní dohodou o změně klimatu) a v souladu s omezením globálního oteplování na 1,5 °C,
- plánům a schopnosti podniku přizpůsobit svou strategii a obchodní model v souladu s přechodem na udržitelné hospodářství a přispět k omezení globálního oteplování na 1,5 °C,
- veškerým dalším opatřením přijatým podnikem a výsledku těchto opatření k prevenci, zmírnění nebo nápravě skutečných nebo potenciálních negativních dopadů a k řešení rizik a příležitostí,
- povaze, typu a rozsahu významných rizik a příležitostí podniku vyplývajících z dopadů změny klimatu a závislosti podniku na změně klimatu a způsobu, jakým je podnik řídí, a
- finančním…