Změny ve zdravotním pojištění nejen od 1. ledna 2017

2016.24.2

Změny ve zdravotním pojištění nejen od 1. ledna 2017

Ing. Antonín Daněk

 NahoruZvýšení minimální mzdy

Minimální mzda jako minimální vyměřovací základ zaměstnance představuje ve zdravotním pojištění důležitý parametr, od kterého se odvíjí placení pojistného zaměstnavatelem právě při částkách příjmů nižších, než je aktuální výše minimální mzdy. Je-li v roce 2017 příjem zaměstnance za celý kalendářní měsíc trvání zaměstnání nižší než 11 000 Kč, přičemž zaměstnavatel jako plátce pojistného musí zabezpečit odvod pojistného nejméně z minimálního vyměřovacího základu, pak provádí dopočet a doplatek pojistného do příslušného minima.

Zvýšení minimální mzdy od 1. 1. 2017 se v souvislosti s placením pojistného zaměstnavatelem dále projeví především při:

a) provádění dopočtu a doplatku pojistného do minima, kdy doplatek hradí zaměstnavatel ve smyslu ustanovení § 207 až 209 ZP

Nejčastěji se jedná o situace, kdy zaměstnavatel nemá pro zaměstnance práci, nemá odbyt na výrobky či zboží, a z těchto důvodů poklesne příjem zaměstnance pod úroveň minimální mzdy.

b) provádění dopočtu za situace, kdy má zaměstnanec více zaměstnavatelů

V takovém případě provádí dopočet do minimálního vyměřovacího základu ten zaměstnavatel, kterého zaměstnanec k tomuto účelu pověří, což může být případně i součástí pracovní smlouvy.

c) dopočtu do poměrné části minimálního vyměřovacího základu podle § 3 odst. 9 a odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb.

Například se jedná o případ, kdy zaměstnání netrvá celý kalendářní měsíc, nebo když je zaměstnanec nemocen.

d) odvodu pojistného v důsledku  poskytnutého neplaceného volna nebo při vykázané neomluvené absenci

V takovém případě musí být u zaměstnance dodržen minimální vyměřovací základ, případně jeho poměrná část, s výjimkou osob nebo situací, kdy toto minimum nemusí být respektováno podle § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

e) neplatném rozvázání pracovního poměru

I když zaměstnavatel v takovém případě jednorázově odvede pojistné z přiznané náhrady mzdy, musí ještě (mimo zákonných výjimek) dodržet minimální vyměřovací základ za celé období, na které zaměstnance se zpětnou platností přihlašuje.

f) zvýšení hranice přípustného příjmu u tzv. nekolidujícího zaměstnání

Uchazeč o zaměstnání, který nepobírá podporu v nezaměstnanosti, může současně vykonávat závislou činnost (pracovní poměr, služební poměr, dohoda o pracovní činnosti, dohoda o provedení práce), pokud příjem za kalendářní měsíc nepřevýší polovinu minimální mzdy, tj. od 1. ledna 2017 částku 5 500 Kč.

 NahoruZaměstnání na dohodu o provedení práce

Do konce roku 2016 se zaměstnavatelé nezabývali problematikou minimálního vyměřovacího základu u dohody o provedení práce, popřípadě u více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele. Pokud takový příjem přesáhl 10 000 Kč, byl automaticky dodržen minimální vyměřovací základ. Naopak, při příjmu maximálně 10 000 Kč zaměstnání ve zdravotním pojištění nevzniklo a svůj pojistný vztah (pojištění u zdravotní pojišťovny) si řešil pojištěnec jiným způsobem. Podotýkám, že dohody o provedení práce řeší zaměstnavatelé ve zdravotním pojištění od 1. 1. 2012.

Zvýšením minimální mzdy k 1. 1. 2017 na částku 11 000 Kč se tato situace mění. Jestliže příjem na dohodu o provedení práce (resp. více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele) činí více než 10 000 Kč a méně než 11 000 Kč, provádí zaměstnavatel příslušný dopočet do minima 11 000 Kč při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. Výjimkou jsou osoby nebo situace vyjmenované v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., kdy toto minimum nemusí být dodrženo, anebo když se minimum snižuje na poměrnou část dle § 3 odst. 9 téže právní normy.

 NahoruOsoby bez zdanitelných příjmů

Za osobu bez zdanitelných příjmů se ve zdravotním pojištění považuje pojištěnec, který není v rámci příslušného kalendářního měsíce ani jeden den zaměstnancem nebo OSVČ nebo osobou, za kterou platí pojistné stát. Osobou bez zdanitelných příjmů je tak například zaměstnanec pracující na dohodu o pracovní činnosti s příjmem nižším než 2 500 Kč nebo žena v domácnosti, která není zaměstnána, nepodniká, přičemž není na mateřské nebo rodičovské dovolené anebo nepobírá rodičovský příspěvek. Platba pojistného osobami bez zdanitelných příjmů činí 13,5 % z minimální mzdy 11 000 Kč, tedy 1 485 Kč.

 NahoruMinimum OSVČ

Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ pro rok 2017 je určen sazbou 50 % z částky průměrné mzdy 28 232 Kč, tj. 14 116 Kč. Minimální výše zálohy OSVČ pro rok 2017 se vypočte jako 13,5 % z částky 14 116 Kč a zvyšuje se tak od ledna 2017 z dosavadních 1 823 Kč na 1 906 Kč.

Pokud musí OSVČ dodržet ve zdravotním pojištění zákonné minimum, pak alespoň minimální:

• zálohu za prosinec 2016 ve výši 1 823 Kč zaplatí nejpozději dne 9. 1. 2017,

• zálohu za leden 2017 ve výši 1 906 Kč uhradí nejpozději dne 8. 2. 2017.

Od měsíce podání Přehledu za rok 2016 (tedy například od dubna 2017) platí OSVČ nadále zálohu 1 906 Kč i tehdy, pokud podle příjmů a výdajů za rok 2016…