2018.13.2
Zpřístupnění dalších funkcí hmotného majetku – stanovisko Koordinačního výboru
Ing. Ivana Pilařová
Nahoru1. Úvod
Předmětem našeho zájmu bude specifická situace rozšíření použitelnosti hmotného majetku o jeho další možné funkce, případně zvýšení jeho výkonu. I méně informovaného čtenáře napadne rychlé shrnutí této situace slovem "modernizace". Námi řešená situace je však svým způsobem zvláštní:
-
nejedná se o přímý zásah do majetku, ale o pouhé fakultativní softwarové "odemknutí" či "nainstalování" další funkce majetku nebo zvýšení jeho výkonu,
-
akce probíhá dálkovým přístupem, není nutný zásah do daného zařízení na místě,
-
dotyčná funkce nebo zvýšená kapacita je buď již v zařízení obsažena (dodána výrobcem) a dojde pouze k jejímu oživení, nebo je tato funkce dálkově k zařízení připojena,
-
"kód" k této operaci neposkytuje původní prodejce majetku, ale obvykle jeho výrobce, kterému se za toto zpřístupnění dalších funkcí také platí,
-
platba probíhá standardně mimo tuzemsko, přestože zařízení mohlo být dodáno českým obchodníkem.
V této souvislosti nás napadají otázky tohoto druhu:
- Jedná se o "standardní" technické zhodnocení původního zařízení, nebo o samostatný software?
- Podléhá daná platba od českého rezidenta nerezidentovi srážkové dani jako příjem ze zdrojů na území tuzemska?
- Z pohledu DPH se jedná o elektronicky poskytovanou službu, nebo o službu "obecného" charakteru, nebo o dodatečné navýšení ceny za dodané zařízení?
Stále se nám problém jeví jako "běžná modernizace"?
Nahoru2. Technické zhodnocení versus nehmotný majetek versus náklad
Pokud uvažujeme variantu technického zhodnocení, bude se jednat o technické zhodnocení dlouhodobého hmotného majetku (z pohledu účetnictví) a hmotného majetku (z pohledu daně z příjmů). V úvahu přichází i pohled zákona o dani z přidané hodnoty, který se na technické zhodnocení dívá jako na samostatný dlouhodobý majetek.
Ve vztahu k účetnictví a dani z příjmů je pojem technického zhodnocení definován shodně, co se týče věcné podstaty – jedná se o zásahy do majetku uvedeného do užívání, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů, nebo rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku, včetně nástaveb, přístaveb a stavebních úprav. Na rozdíl od pořízení hmotného majetku nezkoumáme předpokládanou dobu využitelnosti tohoto zásahu do majetku, co však posoudit musíme, je výše ocenění.
Z pohledu účetnictví je technické zhodnocení definováno v § 47 odst. 4 vyhlášky č. 500/2002 Sb., tj. pokud vynaložené náklady na změnu majetku dosáhnou ocenění určeného účetní jednotkou pro vykazování jednotlivého dlouhodobého majetku. Z pohledu daně z příjmů se jedná o limit 40 000 Kč definovaný v § 33 odst. 3 ZDP ve vztahu k jednotlivému majetku v úhrnu za zdaňovací období.
Vyjděme z předpokladu, kdy účetní jednotky často stanoví limit vzniku dlouhodobého hmotného majetku v souladu se zákonem o daních z příjmů a přijměme tento první závěr:
Rozšíření dalších funkcí, nebo výkonu hmotného majetku softwarovým zásahem se považuje za rozšíření vybavenosti a použitelnosti, tj. za technické zhodnocení tohoto majetku, pokud v úhrnu s ostatními zásahy do majetku převýší částku 40 000 Kč.
Můžeme též zdůraznit, že i při naplnění věcné části definice pojmu technické zhodnocení, ale při současném nepřekročení dané finanční hranice 40 000 Kč za zdaňovací období na jednotlivý hmotný majetek, se jedná o běžný daňově účinný náklad.
Definice technického zhodnocení pro účely DPH je pak shodná s definicí pro účely daně z příjmů. Následné softwarové zásahy do majetku, pokud splní definici technického zhodnocení pro účely daně z příjmů (§ 33 ZDP), se stávají zároveň…