2022.19.1
Daňový doklad se zpožděním – jak s tím naložit
Ing. Miroslava Nováková
V tomto článku se zaměříme na situace, kdy má daňový doklad zpoždění, ať už z pozice odběratele nebo dodavatele. Probereme si jednotlivé situace dle typů plnění – jak se vyrovnat se zpožděním daňového dokladu u klasických tuzemských zdanitelných plnění, u plnění, která podléhají režimu přenesení daňové povinnosti, u intrakomunitárních plnění atd.
NahoruBěžné tuzemské zdanitelné plnění
U klasických tuzemských zdanitelných plnění musí být daňový doklad vystaven do 15 dnů ode dne, kdy vznikla povinnost přiznat daň, nebo přiznat plnění (§ 28 odst. 5 ZDPH). Povinnost přiznat daň vzniká buďto ke dni přijetí zálohy (jak zákon říká úplaty přijaté před uskutečněním plnění) nebo ke dni uskutečnění plnění.
Co dělat, když dodavatel vystaví nebo zašle daňový doklad odběrateli pozdě?
I když dodavatel nevystaví včas daňový doklad, nezbavuje ho to povinnosti přiznat daň, a to jak ke dni přijetí zálohy, tak k datu uskutečnění plnění.
Pokud odběratel neobdrží daňový doklad včas, znamená to pro něj posun možnosti si uplatnit u daného plnění nárok na odpočet daně až do doby obdržení daňového dokladu. Dle § 73 odst. 1 písm. a) zákona o DPH musí mít plátce pro uplatnění nároku na odpočet daně daňový doklad. Předložením daňového dokladu si plátce ustojí prvotní důkazní břemeno vůči správci daně, pokud je k prokázání nároku na odpočet daně vyzván.
Pokud daňový doklad dorazí odběrateli pozdě, uplatní si tedy nárok na odpočet daně, až když má daňový doklad k dispozici. Nepodává však dodatečné daňové přiznání, ale nárok na odpočet daně si uplatní nejdříve tehdy, když má v držení související daňový doklad. Celkově má plátce na uplatnění nároku na odpočet daně 3 roky (§ 73 odst. 3 zákona o DPH).
Při pozdním uplatnění nároku na odpočet daně je ale důležité myslet na správné vyplnění údaje o datu povinnosti přiznat daň (dále také DPPD) v kontrolním hlášení. Do kolonky DPPD je nutno uvést správné datum, kdy vznikla povinnost přiznat daň dodavateli.
Příklad 1.
Dodavatel dodal odběrateli zboží dne 27. 8. 2022 za 60 000 Kč + DPH. Daňový doklad vystavil dne 12. 9. 2022, ale odběrateli jej zaslal až dne 1. 10. 2022 a ten jej obdržel dne 2. 10. 2022. Dodavatel dané plnění musí přiznat ve zdaňovacím období srpen 2022. Plnění rovněž uvede v oddíle A.4. kontrolního hlášení za srpen 2022. Odběratel, vzhledem k tomu, že daňový doklad obdržel až v říjnu 2022, může nárok na odpočet daně uplatnit nejdříve v přiznání za zdaňovací období říjen 2022, rovněž v kontrolním hlášení v oddíle B.2. bude mít toto plnění zahrnuto nejdříve v říjnu 2022. Jak dodavatel, tak odběratel, budou mít v kolonce DPPD uvedeno "27.08.2022". Takto se dané plnění spáruje u odběratele s dodavatelem. Pokud by odběratel do kolonky DPPD uvedl např. až datum přijetí daňového dokladu, kontrolní systém by dané plnění hledal v kontrolním hlášení dodavatele za říjen 2022, kde by nalezeno nebylo a pravděpodobně by jak dodavatel, tak odběratel obdrželi výzvu k podání následného kontrolního hlášení.
Poznámka: kontrolní systém správce daně nerozpozná, na čí straně nastala chyba, proto zasílá výzvy oběma obchodním partnerům, přičemž jeden z nich potvrdí správnost předchozího podaného kontrolního hlášení a druhý chybu opraví.
Pokud by se stalo dodavateli, že z nějakých důvodů neuvede uskutečněné zdanitelné plnění do daňového přiznání a kontrolního hlášení včas, měl by danou situaci řešit podáním dodatečného daňového přiznání a následného kontrolního hlášení. Pokud dané plnění uvede v pozdějším zdaňovacím období, může vzniknout plátci povinnost uhradit úrok z prodlení dle § 104 zákona o DPH.
Při pozdním uplatnění nároku na odpočet daně odběratelem však výše uvedená tříletá lhůta neplatí pro plátce, kteří mají částečný (poměrný, krácený) nárok na odpočet daně. Dle § 73 odst. 4 zákona o DPH je takovýto plátce oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně nejpozději za poslední zdaňovací období kalendářního roku, v jehož některém ze zdaňovacích období mohl být nárok uplatněn nejdříve.
Příklad 2.
Plátce má v obchodním majetku nemovitou věc. V této nemovité věci má sídlo, provozuje zde advokátní kancelář. Zároveň zde má bytové a nebytové prostory, které pronajímá neplátcům jako osvobozené plnění. Jeho krátící koeficient je 54 %. Dodavatel elektřiny dne 31. 10. 2022 provedl odečet z měřícího zařízení, dne 14. 11. 2022 vystavil plátci doklad za dodávku elektřiny do dané nemovité věci, plátce dne 16. 11. 2022 obdržel daňový doklad. Plátce může nárok na odpočet daně uplatnit buďto ve zdaňovacím období listopad nebo prosinec 2022. Pokud by plátce daňový doklad obdržel např. až v únoru 2023, nemohl by nárok na odpočet daně zahrnout do běžného přiznání za rok 2023, ale musel by podat dodatečné daňové přiznání za listopad nebo prosinec 2022.
Poznámka: výše uvedené neplatí pro plátce, kteří si uplatňují nárok na odpočet daně u jiného přijatého plnění, než je dlouhodobý majetek a současně jejich krátící koeficient roku, kde odpočet daně náležel, je větší než 95 %.
A co když dodavatel nevystavil daňový doklad k přijaté záloze?
Někdy se stává, že dodavatelé nevystavují daňové doklady k přijaté záloze, ale vystaví až konečný daňový doklad. Daný postup je v rozporu s § 28 odst. 5 zákona o DPH, který ukládá povinnost vystavit daňový doklad do 15 dnů ode dne, kdy vznikla povinnost přiznat daň, což je i ode dne přijetí úplaty před uskutečněním plnění. Pokud je datum přijetí zálohy i den uskutečnění daného plnění v jednom kalendářním měsíci, i přes porušení pravidel daných zákonem nevzniká žádná kolizní situace ani na straně dodavatele, ani odběratele. Pokud by však záloha byla přijata např. v březnu, k uskutečnění plnění by došlo v dubnu, pak správně povinnost přiznat daň pro dodavatele je u zálohy v březnu a u doplatku v dubnu. Pokud by však dodavatel správně přiznal daň v březnu u zálohy a u zbytku v dubnu, avšak daňový doklad by vystavil odběrateli pouze jeden ke dni uskutečnění plnění na celkovou částku, pak sebe i odběratele vystavuje riziku, že pokud odběratel daný daňový doklad zahrne např. v období, kdy obdržel daňový doklad, a do kontrolního hlášení do kolonky DPPD uvede dubnové datum, kdy nastalo uskutečnění plnění, kontrolní systém párování kontrolních hlášení toto vyjede jako neshodu, a oba obchodní partneři mohou obdržet výzvy k podání následného kontrolního hlášení.
Je proto nutné tyto situace nepodceňovat a vystavovat daňové doklady i k přijatým zálohám. Pokud k přijetí zálohy i ke dni uskutečnění plnění dojde v jednom měsíci, lze vystavit souhrnný daňový doklad dle § 31b zákona o DPH. Dle pokynů k vyplnění kontrolního hlášení pak plátce souhrnnou hodnotu zdanitelných plnění ze souhrnného dokladu uvede na jednom řádku kontrolního hlášení, a to v členění podle jednotlivých sazeb daně (základ daně a daň týkající se příslušné sazby) a do kolonky datum povinnosti přiznat daň (DPPD) uvede poslední (kalendářní) datum uskutečnění zdanitelného plnění uvedené na dokladu týkající se období, za které je podáno kontrolní hlášení.
Co když dodavatel zašle daňový doklad k přijaté záloze a konečný daňový doklad najednou, až po uskutečnění plnění?
Pokud sice dodavatel vystaví správně zvlášť daňový doklad k záloze a rovněž k datu uskutečnění zdanitelného plnění, avšak zašle je odběrateli až najednou, po uskutečnění plnění, může to sice způsobit komplikaci odběrateli, že si nárok na odpočet daně ze zaplacené zálohy může uplatnit později, nicméně jiné problémy by to způsobovat nemělo. Důležité je opět myslet na správné uvedení těchto dokladů v kontrolním hlášení.
Příklad 3.
Dodavatel obdržel od odběratele dne 3. 4. 2022 zálohu ve výši 18 150 Kč. K poskytnutí plnění došlo ke dni 26. 6. 2022, doplatek činil 24 200 Kč. Dodavatel vystavil dne 10. 4. 2022 daňový doklad č. 202204-22 k přijaté záloze ve výši 15 000 Kč + 3 150 Kč DPH. Následně vystavil dne 2. 7. 2022 konečný daňový doklad č. 202207-68 na doplatek ve výši 20 000 Kč + 4 200 Kč DPH. Oba daňové doklady doručil odběrateli najednou dne 10. 7. 2022.
Dodavatel vystavený doklad k záloze č. 202204-22 zahrne do přiznání a kontrolního hlášení za duben 2022 a daňový doklad č. 202207-68 do přiznání a kontrolního hlášení za červen 2022. Odběratel si může nárok na odpočet daně…
