Na co by neměl zapomenout poplatník při přípravě daňového přiznání FO za rok 2021

2022.4.1

Na co by neměl zapomenout poplatník při přípravě daňového přiznání FO za rok 2021

Ing. Ivan Macháček

 NahoruŘádné daňové přiznání a sankce

Řádné daňové přiznání k dani z příjmů se podává podle § 136 odst. 1 DŘ nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Tato lhůta se dle § 136 odst. 2 DŘ prodlužuje na:

a) 4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně bylo daňové přiznání podáno elektronicky, nebo

b) 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňový subjekt má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně daňové přiznání podal poradce. Zákonem č. 283/2020 Sb. došlo ke změně způsobu realizace v případě daňového přiznání zpracovaného a podaného poradcem. Nově odpadá administrativa spojená s testováním, zda byla včas uplatněna plná moc udělená konkrétnímu poradci. Rovněž není posuzováno, zda poradce dané přiznání zpracoval, ale pouze to, zda jej podal.

Podle § 250 odst. 1 DŘ daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit pokutu:

• nepodá-li daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání, ačkoliv měl tuto povinnost,

• nebo učiní-li tak po stanovené lhůtě, a toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů.

Pokuta činí 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně, nebo 0,01 % stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daňové ztráty. Výše pokuty za opožděné tvrzení daně je podle znění § 250 odst. 7 DŘ poloviční, pokud daňový subjekt podá daňové tvrzení do 30 dnů od marného uplynutí lhůty pro jeho podání a v daném kalendářním roce nebylo správcem daně u daňového subjektu v době vydání platebního výměru zjištěno jiné prodlení při podání daňového tvrzení. Dle § 38o ZDP platí, že je-li část dílčího základu daně z příjmů ze závislé činnosti, ze kterých plátce daně sráží zálohu na daň, vyšší než 50 % celkového základu daně, snižuje se pokuta za opožděné tvrzení daně u daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob na desetinu.

Ze znění § 252 DŘ pak vyplývá povinnost uhradit úrok z prodlení za neuhrazení splatné daně, a to od čtvrtého dne následujícího po původním dni splatnosti daně do dne její platby. Výše úroku z prodlení odpovídá výši úroku z prodlení podle § 1970 NOZ, občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., které stanoví výši úroku z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. K 1. lednu 2022 činí výše repo sazby 3,75 %.

 NahoruNezdanitelné části základu daně a slevy na dani, které při jejich neuplatnění propadají

Poplatník daně z příjmů fyzických osob by měl při přípravě daňového přiznání k dani z příjmů za rok 2021 postupovat tak, aby mohl v plné míře využít všechny odpočty od základu daně umožněné ustanovením § 15 ZDP (nezdanitelné části základu daně). Pokud některý z těchto odpočtů, které pro poplatníka připadají v úvahu, nebude možné uplatnit, propadá. Jedná se o následující odpočty:

1. odpočet hodnoty bezúplatného plnění (dary) dle § 15 odst. 1 ZDP – v úhrnu lze odečíst ve zdaňovacím období 2021 nejvýše 30 % základu daně;
2. odpočet úroků z úvěrů ze stavebního spoření a z hypotečních úvěrů použitých na financování bytových potřeb dle § 15 odst. 3 a 4 ZDP – úhrnná částka úroků, o které se snižuje základ daně ze všech úvěrů poplatníků v téže společně hospodařící domácnosti, nesmí překročit 150 000 Kč;
3. odpočet příspěvků na penzijní připojištění se státním příspěvkem, na penzijní pojištění a na doplňkové penzijní spoření dle § 15 odst. 5 ZDP – v celkovém úhrnu lze odečíst nejvýše 24 000 Kč zaplacených příspěvků poplatníkem;
4. odpočet pojistného na soukromé životní pojištění dle § 15 odst. 6 ZDP – maximální částka, kterou lze odečíst ve zdaňovacím období, činí v úhrnu 24 000 Kč;
5. odpočet zaplacených členských příspěvků členem odborové organizace této odborové organizaci dle § 15 odst. 7 ZDP – odečíst lze částku do výše 1,5 % zdanitelných příjmů podle § 6 ZDP, maximálně však do výše 3 000 Kč za zdaňovací období;
6. odpočet úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání dle § 15 odst. 8 ZDP – nejvýše lze uplatnit částku 10 000 Kč, u osoby se zdravotním postižením až 13 000 Kč a u osoby s těžším zdravotním postižením až 15 000 Kč.

Rovněž tak platí, že pokud v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob není vytvořen prostor pro uplatnění slev na dani dle § 35ba ZDP, tyto slevy propadají. Jedná se o následující slevy:

 NahoruNezapomenout na možnost uplatnění mimořádných odpisů hmotného majetku

Dle znění § 30a ZDP hmotný majetek zařazený v 1. odpisové skupině, pořízený v období od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2021, může poplatník, který je jeho prvním odpisovatelem, odepsat rovnoměrně bez přerušení do 100 % vstupní ceny za 12 měsíců a dále hmotný majetek zařazený v 2. odpisové skupině může poplatník odepsat bez přerušení do 100 % vstupní ceny za 24 měsíců, přičemž za prvních 12 měsíců může poplatník uplatnit odpisy rovnoměrně až do výše 60 % vstupní ceny hmotného majetku a za dalších bezprostředně následujících 12 měsíců uplatní odpisy rovnoměrně do výše 40 % vstupní ceny hmotného majetku.

 NahoruUplatnění paušálních výdajů na dopravu

Paušální výdaj na dopravu silničním motorovým vozidlem lze ve smyslu § 24 odst. 2 písm. zt) ZDP uplatnit, pokud nebyl uplatněn výdaj na dopravu silničním motorovým vozidlem podle § 24 odst. 2 písm. k) ZDP. Paušální výdaj na dopravu je daňovou kategorií, a proto se promítá až v rámci sestavení daňového přiznání k dani z příjmů fyzických a právnických osob. Poplatník (plátce či neplátce DPH) se může rozhodnout, zda uplatní u silničního motorového vozidla paušální výdaj na dopravu ve výši 5 000 Kč za každý celý kalendářní měsíc zdaňovacího období, případně krácený paušální výdaj na dopravu ve výši 4 000 Kč, anebo uplatní:

• u silničního motorového vozidla zahrnutého v obchodním majetku nebo u vozidla v nájmu výdaje na dopravu v prokázané výši podle § 24 odst. 2 písm. k) ZDP,

• u vlastního silničního motorového vozidla nezahrnutého v obchodním majetku výdaje na dopravu ve výši sazby základní náhrady a náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty.

Optimalizační rozhodnutí poplatníka o volbě způsobu uplatnění výdajů na dopravu bude záviset na počtu ujetých kilometrů k dosažení, zajištění nebo udržení zdanitelných příjmů. Pokud poplatník najede s vozidlem zahrnutým nebo nezahrnutým v obchodním majetku za příslušné zdaňovací období málo kilometrů, bude pro něho výhodnější uplatnit paušální výdaj na dopravu, resp. krácený paušální výdaj na dopravu. Pokud však najede pro podnikatelské účely více kilometrů, může být pro něho výhodnější u vozidla zahrnutého do obchodního majetku uplatnit výdaje za pohonné hmoty prokazatelným způsobem, a u vozidla nezahrnutého do obchodního majetku uplatnit náhrady za spotřebované PHM dle vyhlášky MPSV pro příslušné zdaňovací období.

 NahoruDaňové přiznání v případě poplatníka v paušálním režimu

Dle § 7a odst. 1 ZDP daň poplatníka, který je na konci zdaňovacího období poplatníkem v paušálním režimu, je rovna paušální dani, pokud tento poplatník v tomto zdaňovacím období

a) má pouze

• příjmy ze samostatné činnosti nepřevyšující 1 000 000 Kč (pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené, příjmy, které nejsou předmětem daně, a příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně),

• příjmy od daně osvobozené, příjmy, které nejsou předmětem daně, a příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně,

• příjmy z kapitálového majetku, příjmy z nájmu a ostatní příjmy (pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené, příjmy, které nejsou předmětem daně, a příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně), pokud celková výše těchto…