2015.2.2
Nad novelami daňového řádu platnými pro rok 2015
Ing. Zdeněk Burda
V zákoně č. 280/2009 Sb., daňový řád, se setkáme pro rok 2015 se dvěma novelami. V následujícím příspěvku se pokusíme objasnit jejich nejdůležitější body.
Nahoru1. Novelizace daňového řádu zákonem č. 458/2011 Sb.
Výše uvedené číslo novely se týkalo zákona o zřízení jednoho inkasního místa. Tato úprava byla přijata již v roce 2011 s postupně nabíhající účinností a obsahovala změny řady dalších zákonů. I když bylo od jednoho inkasního místa upuštěno, nebyl zrušen celý zákon, ale některé novinky od roku 2015 vstoupí v platnost.
Nahoru1.1 Povinné elektronické podání
Z hlediska daňového řádu pak je důležitý zejména § 72 odst. 4 DŘ, který nutí daňové subjekty, které mají zpřístupněny datovou schránku a dále subjekty podléhající povinně auditu podávat přihlášku k registraci, oznámení o změně registračních údajů, řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení povinně elektronicky ve struktuře a formátu zveřejněném správcem daně. To platí i v případě, kdy má datovou schránku zpřístupněnu jejich zástupce.
Firma AAA, s.r.o., má datovou schránku. Daňové přiznání musí podávat pouze elektronicky.
Pan Novák nemá datovou schránku. Daňové přiznání ale na základě plné moci podává jeho daňový poradce pan Dvořák. Vzhledem k tomu, že daňoví poradci mají datové schránky povinně, bude nutno podávat přiznání za pana Nováka též elektronicky.
Pan Horáček nemá datovou schránku. U finančního úřadu je uložena plná moc pro zastupování na daňového poradce pana Ampapu. Pan Horáček se rozhodl ale daňové přiznání k dani z příjmů podat sám bez svého daňového poradce. Tato varianta vzbuzuje nejvíce otazníků a dohadů. Podle předběžného výkladu pracovníků Ministerstva financí i v tomto případě bude nutno daňové přiznání podat elektronicky.
Nahoru1.2 Předpoklad tvrzení nulové daně
Novela rozšiřuje § 145 – doposud správce daně v případě, že daňový subjekt ani po výzvě nereaguje a nepodá daňové přiznání, mohl vyměřit daň podle pomůcek, nově bude moci namísto toho předpokládat právní fikci, spočívající v tom, že daňový subjekt daňové přiznání podal na nulovou povinnost.
Nahoru2. Změny v důsledku zákona č. 267/2014 Sb.
Další změny od roku 2015 přináší řádná novela daňového řádu:
Nahoru2.1 Delegace a atrakce
Nově nebude možno u delegace a atrakce uplatnit opravné prostředky.
Finanční úřad v Praze má podezření, že firma ZZZ, s.r.o., má své sídlo v Praze pouze účelově, protože spoléhá na to, že díky množství daňových subjektů v Praze nedojde na její kontrolu. Reálně přitom podniká v Ostravě. Finanční úřad proto deleguje její místní příslušnost do Ostravy. Doposud se mohl daňový subjekt proti takovému rozhodnutí odvolat a odvolání přitom mělo odkladné účinky. Původní návrh novely rušil odkladné účinky odvolání, ale jeho možnost zachovával. Výsledný text zákona ale již opravné prostředky vůbec nepřipouští. Pokud tedy firma z našeho příkladu s přesunem do Ostravy nebude souhlasit, bude se muset bránit soudně. Otázkou zůstává, zda by před případnou žalobou měla napřed využít § 261 daňového řádu pojednávajícího o stížnostech.
Nahoru2.2 Jednání dvou jednatelů
Při jednání se správcem daně nově postačí, když podání podepíše pouze jeden ze statutárních orgánů právnické osoby.
Firma JJJ, s.r.o., má ve společenské smlouvě a v obchodním rejstříku zapsáno, že za firmu musí podepisovat vždy dva jednatelé současně. Pro styk se správcem daně od roku 2015 však toto ujednání nebude mít vliv, postačí, když podání podepíše pouze jeden z nich bez ohledu na to, co mají ve společenské smlouvě a obchodním rejstříku. Vyšlo se tak vstříc problémům, které nastávaly zejména při podáních datovou schránkou, kde není možné, aby písemnost podepsaly dvě osoby současně. Až čas pak ukáže, jaké problémy budou vznikat v důsledku toho, že jednatelé budou mít případně na stejné podání odlišné názory.
Nahoru2.3 Změny ve lhůtách
2.3.1 Stanovení lhůty daňovému subjektu kratší než jeden den
Doposud bylo v případě, kdy správce daně chtěl daňovému subjektu stanovit lhůtu pro splnění jeho povinnosti kratší než jeden den, aby s tím daňový subjekt zároveň souhlasil. Nyní již nebude jeho souhlas potřeba. I nadále však platí, že lhůty kratší osmi dnů může správce daně stanovovat jen pro úkony jednoduché a zvlášť naléhavé.
2.3.2 Prodloužení lhůty pro správce daně
Doposud se lhůty pro správce daně stavěly od doby, kdy tento vyzval daňový subjekt k součinnosti do doby, kdy tuto součinnost poskytnul. Nově bude mít správce daně lhůtu přerušenu o pět dní déle – počítáno od okamžiku, kdy daňový subjekt součinnost poskytnul.
2.3.3 Lhůta v případě trestního stíhání
Lhůta pro stanovení daně nově neběží po dobu trestního stíhání pro daňový trestný čin související s touto daní. Stavění ale nemůže jít nad celkovou desetiletou lhůtu prekluze. (Doposud se běh lhůt prolamoval pouze v případě odsouzení za trestný čin.)
2.3.4 Úrok z prodlení
Doposud se úrok z prodlení (tedy sankce za pozdní úhradu daně) počítal maximálně po dobu 5 let, nově je hranice neomezená.
Nahoru2.4 Změny v sankcích
2.4.1 Pořádkové pokuty
2.4.1.1 Pořádková pokuta za nesplnění procesní povinnosti nepeněžité povahy povinnosti (§ 247 odst. 2)
Zde se zvyšuje horní hranice pokuty z Kč 50 000 desetinásobně na Kč 500 000.
Firma AAA, s.r.o., při kontrole nebyla schopna předložit smlouvu s dodavatelem HHH, s.r.o. Sdělí správci daně, že tuto smlouvu je u dodavatele možno získat. Správce daně vyzve dodavatele HHH, aby předmětnou listinu poskytnul, ten však finančnímu úřadu sdělí, že odmítá smlouvu vydat. Doposud hrozila dodavateli sankce 50 000 Kč, nově až 500 000 Kč. Pokuta může být ukládána i opakovaně.
2.4.1.2 Pokuta za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy (§ 247a)
Tato pokuta je zcela nová, doposud ji daňový řád neobsahoval. Její výše může dosáhnout až 500 000 Kč a může být uložena za nesplnění registrační, ohlašovací nebo jiné oznamovací povinnosti nebo záznamní či jiné evidenční povinnosti…
