Novela zákona o dani z přidané hodnoty s účinností od 1. 7. 2017

2017.15.1

Novela zákona o dani z přidané hodnoty s účinností od 1. 7. 2017

Ing. Jiří Vychopeň

 NahoruZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

 NahoruVymezení základních pojmů

• V § 4 odst. 4 písm. b) bodu 1. ZDPH je nově stanoveno, že pro účely tohoto zákona se novým dopravním prostředkem rozumí motorové pozemní vozidlo s obsahem válců větším než 48 cm³ nebo s výkonem větším než 7,2 kW, pokud bylo dodáno do 6 měsíců ode dne prvního uvedení do provozu nebo má najeto méně než 6 000 km.

Nové vymezení pojmu "nový dopravní prostředek" zahrnuje nově i vozidla, která nejsou určena k provozu na dopravních komunikacích (např. terénní čtyřkolky).

• Podle nového znění § 4 odst. 4 písm. c) ZDPH se pro účely tohoto zákona rozumí obchodním majetkem majetkové hodnoty, které slouží osobě povinné k dani a jsou touto osobou určeny k uskutečňování ekonomických činností.

Z nového vymezení pojmu "obchodní majetek" vyplývá, že osoba povinná k dani si může sama určit, zda, kdy a v jaké části zařadí určitou majetkovou hodnotu do obchodního majetku pro účely daně z přidané hodnoty.

• Do § 4 odst. 4 písm. d) ZDPH, který pro účely tohoto zákona vymezuje pojem "dlouhodobý majetek", je v bodu 1. nově doplněno, že hmotný majetek přenechaný k užití na základě smlouvy, pokud je ujednáno, že vlastnické právo k užívanému hmotnému majetku bude převedeno na jeho uživatele, se pro účely daně z přidané hodnoty považuje za dlouhodobý majetek uživatele, a v bodu 3. je nově doplněno, že pozemek přenechaný k užití na základě smlouvy, pokud je ujednáno, že vlastnické právo k užívanému pozemku bude převedeno na jeho uživatele, se pro účely daně z přidané hodnoty považuje za dlouhodobý majetek uživatele.

Podle uvedených doplnění zahrnuje pojem "dlouhodobý majetek" nově i hmotný majetek pořízený osobou povinnou k dani formou finančního leasingu.

 NahoruUPLATŇOVÁNÍ DANĚ

 NahoruUplatňování a správa DPH u společníků sdružených ve společnosti

• Zrušují se všechna speciální ustanovení upravující registraci a postupy při uplatňování a správě daně z přidané hodnoty u společníků sdružených ve společnosti, např. § 4a odst. 3, § 5a odst. 1, § 6a, § 13 odst. 4 písm. d), § 73 odst. 7, § 95, § 100 odst. 4, § 101b odst. 2, § 101c odst. 2, § 106c.

Podle nové právní úpravy si bude každý společník společnosti plnit všechny daňové povinnosti podle ZDPH samostatně sám za sebe, nikoliv jako dosud v případě společnosti prostřednictvím určeného společníka. Nově již bude každý ze společníků sledovat obrat pro účely registrace k dani z přidané hodnoty jen sám za sebe (včetně svého podílu na obratu z uskutečněných plnění při společné činnosti ve společnosti), přičemž nová právní úprava umožňuje, aby někteří společníci byli plátci DPH a jiní nikoliv. Nová právní úprava také již umožňuje, aby společníci společnosti byli součástí skupiny.

Ani z důvodové zprávy ale zatím není úplně jasné, jak by měla tato nová právní úprava v praxi fungovat, a zřejmě proto je v přechodných ustanoveních novely ZDPH umožněno společníkům společností postupovat až do konce roku 2018 ještě podle dosavadních ustanovení ZDPH upravujících společnost.

 NahoruMísto plnění při poskytnutí služby vztahující se k nemovité věci

• Do § 10 ZDPH je v novém znění odstavce 2 doplněno, že službou vztahující se k nemovité věci se pro účely stanovení místa plnění rozumí služba, která má dostatečnou přímou souvislost s danou nemovitou věcí podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o společném systému daně z přidané hodnoty.

Uvedeným přímo použitelným předpisem Evropské unie je nařízení Rady (EU) č. 282/2011, které v článku 31a obsahuje demonstrativní výčet případů služeb považovaných pro účely DPH za služby související s nemovitostí, a také výčet služeb, které se pro daný daňový účel nepovažují za služby související s nemovitostí.

 NahoruDodání zboží

• V § 13 odst. 3 písm. d) ZDPH je pro účely tohoto zákona nově přesněji formulován případ dodání zboží při finančním leasingu jako přenechání zboží k užití na základě smlouvy, pokud je ujednáno, že vlastnické právo k užívanému zboží bude převedeno na jeho uživatele.

• Podle nového znění § 13 odst. 4 písm. d) ZDPH se za dodání zboží považují nově již všechny případy vložení nepeněžního vkladu ve hmotném majetku, pokud vkladatel při nabytí majetku uplatnil u něj nebo u jeho části odpočet daně, nadále s výjimkou vložení hmotného majetku, který je součástí vkladu obchodního závodu; nadále také platí, že vkladatel i nabyvatel v takovém případě odpovídají za splnění povinnosti přiznat daň společně a nerozdílně.

Obdobná změna se týká i vložení nepeněžitého vkladu v nehmotném majetku (viz nové znění § 14 odst. 3 písm. c) ZDPH).

Od 1. 7. 2017 se tedy vložení hmotného nebo nehmotného majetku, u kterého vkladatel při nabytí uplatnil odpočet daně, považuje za dodání zboží (poskytnutí služby) za úplatu nejen v případě vkladu do obchodní korporace, ale i v případě vkladu do jakékoliv jiné právnické osoby (spolku, nadace, ústavu apod.).

 NahoruVznik povinnosti přiznat daň při dodání zboží a poskytnutí služby

• Dosavadní ustanovení § 21 odst. 1 ZDPH, které upravovalo vznik povinnosti přiznat daň při uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí úplaty, se zrušuje a nahrazuje se novým § 20a ZDPH, který ve třech odstavcích stanoví, že:

  • - povinnost přiznat daň při dodání zboží nebo poskytnutí služby vzniká ke dni uskutečnění zdanitelného plnění,
  • - je-li před uskutečněním zdanitelného plnění přijata úplata, vzniká povinnost přiznat daň z přijaté částky ke dni přijetí úplaty. To neplatí, není-li zdanitelné plnění ke dni přijetí úplaty známo dostatečně určitě.
  • - dodání zboží nebo poskytnutí služby je pro účely tohoto zákona známo dostatečně určitě, jsou-li známy alespoň tyto údaje:

a) zboží, které má být dodáno, nebo služba, která má být poskytnuta,

b) sazba daně v případě zdanitelného plnění a

c) místo plnění.

Nové pravidlo, podle kterého nevzniká povinnost přiznat daň z přijaté částky ke dni přijetí úplaty, není-li zdanitelné plnění ke dni poskytnutí úplaty známo dostatečně určitě, je také obsaženo v novém znění § 24 ZDPH, které upravuje uskutečnění zdanitelného plnění a povinnost přiznat daň při dodání zboží a poskytnutí služby osobou neusazenou v tuzemsku.

 NahoruUskutečnění zdanitelného plnění a povinnost přiznat daň při dodání zboží a poskytnutí služby

• Podle nového znění § 21 odst. 1 písm. a) ZDPH je pro určení dne uskutečnění zdanitelného plnění při dodání zboží rozhodující okamžik dodání podle § 13 odst. 1 ZDPH, tj. okamžik převodu práva nakládat se zbožím jako vlastník, a pro daný účel již nebude v zásadě rozhodující okamžik, kdy dochází k převzetí zboží.

• V § 21 odst. 3 ZDPH je nově stanoveno, že při poskytnutí služby se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem jejího poskytnutí nebo dnem vystavení daňového dokladu s výjimkou splátkového nebo platebního kalendáře nebo dokladu na přijatou úplatu, a to tím dnem, který nastane dříve.

Den uskutečnění zdanitelného plnění při poskytnutí služby nově již nebude určován podle dne uvedeného ve smlouvě, ke kterému dochází k pozbytí nehmotné věci nebo přenechání zboží k užití jinému.

• V § 21 odst. 8 ZDPH je nově stanoveno, že je-li poskytováno zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku po dobu delší než 12 měsíců, považuje se zdanitelné plnění za uskutečněné nejpozději posledním dnem každého kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém bylo poskytování tohoto plnění započato.

Toto…